Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vilminy alegorie II.

18. 03. 2017 18:54:26
Před budovou to žilo. Věčné odhánění děcek od potůčku, hlavně v zimě, kdy se na něm vytvořily lákavé okrajové kry, bylo na denním pořádku. Karolína se neustále vyjadřuje nesmírně sprostě, ale co je zajímavé, uráží ji cizí slova.

"Stálo prase na terase, houpalo se na vocase, houpalo se až tam spadlóó..." Zpíval si zvesela pan Majzlík před školou na melodii Humoresky a kontrolně po očku sledoval, kdo z děcek pozná, co že si to brouká. Odněkud to znali, že by z reklamy?

Magda ztěžka prošla mezi cvičícími ženami, v chodbě se totiž každé úterý odpoledne konal aerobik, protože zájem žen byl veliký, všechny se chtěly nějak zformovat.

Minula i pejskaře, ustavičně vychvalující cvičák pro psy ve Chvalkovicích. Bude doma asi týden, k té noze ještě ke všemu dostala ukrutnou rýmu. Z hlubin rumunských hvozdů se přijel podívat do bývalého působiště učitel Kořínek a byl celkem spokojen s obrazem, jenž zde viděl. V novém působišti platil za odborníka IT.

Vilma měla zrovna flétny. Děti byly chápavé a bavilo to skoro každé. Měla ale výčitky svědomí, protože jednou se zabrala do vysvětlování mocně a jedna nesmělá dívka se bála zeptat na záchod, a tak to nedoběhla.

Kolegyně Jarka pekla s dětmi perníky, voněly na celou školu, byla neustále dobře naložená a hovorná. Vilma ji obdivovala, jak dokáže být tak nad věcí a v pohodě. V nedalekém Motorestu byl krásný sál. Po půlroce všelikých kroužků a všemožného tvoření hlavně na bázi přírodnin, keramiky, malby, Vilma s Jarkou s požehnáním ředitelčiným uspořádaly velikou výstavu v sále, kde zároveň sehráli divadlo, no divadlo, památnou scénku s přiléhavým názvem "Tetička z Ameriky" a zazpívaly koledy a vánoční písně. Akce byla nesmírně úspěšná a spokojení rodičové věnovali škole prostředky na další tvorbu.

Výstava trvala týden, přijeli na ni mimo jiné lidé i z města, o což se postaraly plakáty, které děti namalovaly, dokonce celá Jeanova rodina se tam dostavila, Vilma měla velkou radost. Všechny to samozřejmě o to více bavilo malovat dále...

Magda si poslala pro paralen z lékárničky jednoho kluka, což Vilmě bylo dost podivné. Byla z toho paf, ale cestou nahoru po schodech kdosi vyhrabal květináč, vypadal to nejspíše na psa, jenž si zde po měsíci vyzvedl zapomenutou kost.

Rozrazila dveře ke kolegyni Ivě, kde ale právě seděl snědý pan Herman, zubící se a hrající s učitelem z hudební školy, stařičkým Servantem, na akordeon... Učitel, sešlapávající pedál pianina běžkovou botou, ačkoliv venku bylo již rozverné blátivé počasí apríla se nad vpádem nepozastavil, býval totiž velmi trpělivý. Vilma si uvědomila, že je věčná škoda, že se tato svérázná dvojice nezúčastnila vánoční oslavy.

Vendelín, chtěje se oběsit z neznámých příčin, opatřil si za tímto účelem špagát a demonstrativně začal hledat štokrle a četnému obecenstvu z řad dětí udílet rozkazy. Měl smůlu, šlo se na vycházku spojenou s péčí o obec, totiž úprava božích muk zde byla každoročním jarním rituálem, kdy děti pečovaly o okolí školy, odklidily nepořádek a natrhaly květy.

Vilmini rodiče občas sledovali seriál Dallas, otec pak jezdil s kloboukem na traktůrku, ba i do hospody, obzvlášť na četné candrbály, jež se v této době často těšily velké oblibě.

"Každéé ráno sjíždí z hor, ta parta z ranče ypsilon, mezi nima jede na koni..." Zněla skoro úplně nejoblíbenější písnička z otevřeného okna.

Starosta, zpocený a černovlasý, si sundal brýle a kroutil jejich nožičkou. Ty se otáčely dokola jako na obrtlíku, byl to jeho nebohý zlozvyk. Sedával v ředitelně a stále nebyl spokojen, hleděl svýma smutnýma psíma očima a poukazoval na dobu jeho školní zralosti, kdy vše probíhalo jinak, tak nějak lépe, také chtěl vybudovat posilovnu pro muže a myslel si, že by se na ni zde našel prostor.

Zavařená kopírka, kterou Vilma nechtíc zaneřádila, když do ní omylem vložila pestrobarevné papíry a mezi nimi se skrývaly dva s lepící plochou, se dočkala opraváře, který kroutil hlavou, neboť toto ještě neviděl...!

Vendelín se opatrně začal vyptávat na guilotinu, na čtvrťáka měl podivné záliby, možná to bylo jarem a nedostatkem vitamínů.

Na zahradě nacvičovali dětský taneček na den matek, jmenoval se "Pletla v kytku", Karolína s Vendou se samozřejmě honili, přišlo se i na to, že Karolína vyhrabala hlínu v chodbě.

Šlosberk obrostl sasankami a u potoka bylo nádherně...

Autor: Dita Jarošová | sobota 18.3.2017 18:54 | karma článku: 6.00 | přečteno: 114x

Další články blogera

Dita Jarošová

Vilminy alegorie III.

Stříbrné hlavy osvětlovaly zdola lucerničky, za nimi šel průvod dětí také se stejným pableskováním, všude byla tma a oproti venku se všem zdálo chladno. Bloudili josefovskými tunely, kdesi vepředu četnému průvodu velel vedoucí.

21.3.2017 v 22:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Dita Jarošová

Rodina jako žena...

V dnešní době máme toto slovo zamlženo, přitom jeho význam je takový nadčasový, jde vlastně i o jakousi pospolitost, soudržnost a celistvost v širším smyslu. Velmi jistě záleží na tom, z jaké rodiny vycházíme, co prvotního známe.

16.3.2017 v 18:12 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 174 | Diskuse

Dita Jarošová

Vilminy alegorie...

Tyto děti měly štěstí, protože nepoznaly válku ani komunismus, ten však poznamenal jejich rodiče. Vilma si ještě velmi dobře vzpomínala na léta, kdy neustále kreslili do zblbnutí Auroru a posílali do prapodivných soutěží...

12.3.2017 v 16:33 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 120 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Vít Olmer

Vysokohorský výstup na Petřín

Betonovou cestou si to na Petřín šinuli dva staří pánové. Jeden měl nordické hole. Druhý měl obyčejnou hůl. Připomínal trochu nakloněnou věž v Pise, pohybující se vpřed.

25.3.2017 v 10:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 8 | Diskuse

Ervín Dostálek

Místo báječné k narození - 142: Poznat a projít národní poutní místo Norů - Besseggen

..v Norsku říkají, kdo neprošel Besseggen, nemůže říkat, že je turista. Eddie a jeho skupina nacházející se v této severské zemi se jali tuto norskou cestu vyzkoušet. Na sněhových polích potkávají soby a fotografují se s nimi...

25.3.2017 v 8:26 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Milan Slanina

Příběhy roztomilek kap.6

Snění a bdění jsou propojené nádoby, ve kterých se přelévá vědomí a sny. Někdy spíme a máme pocit, že jsme vzhůru a jindy je to naopak. Klidný spánek je dar.

24.3.2017 v 23:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 74 | Diskuse

Marek Ryšánek

Žízeň po životě

V dnešním evangelijním oddíle jsme četli, jak Ježíš se setkává se samařskou ženou a žádá ji o vodu. Je v nepříjemné situaci.Šlo mu o život.

24.3.2017 v 22:51 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 106 | Diskuse

Iva Marková

Knižní katalog

Povzdechne-li si 80letá žena, že nerozumí světu kolem sebe, dá se to pochopit, ale něco podobného pociťuji taky - už teď...

24.3.2017 v 21:59 | Karma článku: 5.84 | Přečteno: 142 | Diskuse
Počet článků 162 Celková karma 8.71 Průměrná čtenost 342

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.