Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Znamení berana- Art-in II. /povídka/

10. 07. 2017 23:09:44
"Duše je limitována tělem, někdy až bolestně. Limit zde tvoří tělesné pochody a žádosti, neodbytně se hlásící při akutním nedostatku nejrůznějšími formami. Jasmína jela z HáKá stopem a četla nějaká moudra. Zastavila modrá škodovka

Škoda lásky, pomyslela si hudebně, když ty dva poslouchala, hádali se totiž celou cestu: "Dáme si tam jenom kytky, afrikány, ty jenom poliješ a je to..." "Ne,bude tam skalka a k večeři dnes konečně budou ty zapečený těstoviny" Zvýšila hlas ona, on začal "Slečno, řekněté, že sou lepší afrikány?" "Nevotravuj ji miláčku,ta jemladá, z tý fakt nic nevytáhneš!" Změřila si ji podezíravě. Jasmině to bylo šumák, ale potřebovala dojet ještě několik kilometrů, nejlépe jejich vozem, a tak jen mlčky pokyvovala. Bylo jaro, spíš předjaří a jim už lecos kvete, odfrkla si.

Krásní mladí perspektivní lidé, asi se budou brát, broukla si povzbudivě, ale do cíle musila ulovit ještě jeden vůz do třetice, odbočili do Josefova.

Spolek JAMONDE měl napilno, v červenci se bude konat výstava, zaznělo jí hlavou a přidala do kroku...

Vernisáž nakonec připomínala jakousi tajemnou seanci,dýmy se valily kolem baru, piraně v akváriu byly již notně zvyklé, společnost vřela a zpěvem a vínem byl každý spasen... Každý nikoliv, jelikož ve chvílích nepozornosti byl bohužel jeden z jejích obrazů rozpárán kapesním nožem. Spíše tedy jakýsi vandalský happening...

Do podniku vešli dva cizinci. První ze vstoupivších měl mokrý kožený plášt ́ a ten druhý džízku a pohyboval se jako stín toho prvního. Jasmíne v nich poznala návštěvníky proslulého pivního baru Huntířov. Podnik proslulý široko daleko lákal všechny rockery a nezávislé, kterých v té době bylo dost a dost. Pojmy jako Mišík a Etc, Krausberry, A.S.P.M., Katapult, Nahoru po schodišti dolů band, Švihadlo, Support Lesbiens, Znouzectnost,.. Kromě trurnovského Endu a litomyšlské Kotelny tedy další špičkový rockový klub. Byli sice zajímaví, ale hned na ně zase zapomněla.

Tenkrát, před čtrnácti dny jela na festival do Huntířova, s větším počtem lidí autobusem, znala jich jen málo. Rozjívení magoři si od stařenky vpředu půjčili kolo a začali se nekoordinovaně projíždět jedoucím autobusem s kulisou zapadajícího slunka zezadu dopředu a naopak. Nikdo ani necekl, nebotˇ měli piercing a vypadali opravdu divoce.

Jeden šampion pak ještě stihl udělat v zatáčce na madlech v autobusu výmyk a byli zde...Na předzahrádce seděla ve dvou patrech partička, muži dole a dvě ženy na klíně... Jasmi a její kůže s bižu, spatřila na okamžik toho zajímavého člověka, ale byl to pouhý mžik.

Vernisáž dostávala ke svému vrcholu, lidé byli ovíněni či opivěni,,, Ti dva si pozorně prohlédli obrazy a pak něco prohodili směrem k ní. Džízkáč ji odvedl stranou a tlumočil ódy na jeden z obrazů. Sedli si ve třech k baru a zas ten mokrý jí zastřeným hlasem zval" Chci Ti něco ukázat, je to mimořádný, vid ́ Filipe? " Druhý mlčky snad ze setrvačnosti, jak si později uvědomila, i kýval. Na prohlídku něčeho mimořádného, ted ́, uprostřed noci?!

Ve stavu umělecké euforie souhlasila, v kalendářích se pásl rok 2000, rok Samotářů. Taky dostala svůj první mobil v životě, a jak svolila, neodporovala, vsedla do auta ke dvěma tajemníkům. Když o půl hodiny pod kaštany zaparkovali, vystoupili ve vsi, byla najednou ve střehu.

Nedalo se již dělat nic, tak alespoň zazpívala první věc, co ji napadla: "Prší a prší na akáty..." Což byla skutečná realita, nebot ́ statek byl opravdu obklopen kvetoucími voňavými akáty...Asi v tom bude nějaký háček, předpověděla si pobaveně, jak ji vždy kámoška Leny usadila.

Echt!, je to hořký pití, tyhle punkeři, tak začala vojna na Italy. Rostly tam alpíny a prší a prší na protěže...

Do Itálie jezdili na jablka na brigádu. Skvost, kterým ji ohromil vernisážové noci, byl Harley Davidson zaparkovaný uprostřed obyvací místnosti. Byl to skutečný plechový totem, naleštěný a připravený ve setmělém tichu k odplutí. Hladil něžně berany rukojetí. Odkudsi se vynořili mnozí lidé, či spíše punkáči a sesedli se kolem totému. Rubín usedl na totem, ostatní jeho lidé na něho hleděli s úžasem a obdivem.

"Přines víno!" Poručil a kdosi ze sklepa dotáhl demižon vína... https://youtube.be/d5LGNTDcR8c Mluvilo se do rána, tedy hlavně se plánovalo, každý měl svou roli. Jasmína bude údajně stříkat airbrush na motorky, což ji neskonale pobavilo...https://youtu.be/QJGAFa10i8w Echt!

Autor: Dita Jarošová | pondělí 10.7.2017 23:09 | karma článku: 5.56 | přečteno: 151x

Další články blogera

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 93 | Diskuse

Dita Jarošová

Sny ukáží svou tvář...

Vilma tedy měla spoustu snů, jako že plánů, ale také se jí spousta věcí zdála. Bylo to zajímavé. Třeba v dětství uměla létat, vlézt do obrazu s mořem (ke kterému nesměla jako i jiní jet), a tam plavat a vozit se na plachetnici.

18.9.2017 v 0:37 | Karma článku: 4.42 | Přečteno: 116 | Diskuse

Dita Jarošová

Podzimní imprese...

Vilma si zapla rádio. Přepínala bezcílně stanice, ale nenacházela kupodivu žádnou hudbu, jen spoustu slov.Aspoňže Syn Gali si zase nahlas pouštěl "Akademii úspěšného youtubera"...

15.9.2017 v 20:12 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 170 | Diskuse

Dita Jarošová

Doba spletená...

Jak nastal začátek času poprázdninového, najednou začaly frčet copy. Praktické účesy nahradily nespoutané kreace léta. Také se nosí barvy, třeba fialové líznuté dorůžova.

13.9.2017 v 17:03 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 164 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 93 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 321 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Sluhové zla jsou zpět v PAX číslo 5

Chytlavá, tajemná, hravá a s detektivní atmosférou... Taková je úvodní znělka nového pokračování osudu vyvolených bratrů Alrika a Vigga, kterým svůj hlas opět propůjčil Jan Vondráček.

19.9.2017 v 8:17 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 |

Marcela Valouchová

Šutr 15 - Návrat

Byli v polovině cesty domů. Roman stále hýřil optimismem a vzpomínkami na rodnou planetu. „Vždy jsem cestoval, nevěřil jsem, že se mi bude tolik stýskat. Myslím, že se teď usadím a budu si chvíli užívat.

18.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 107 | Diskuse
Počet článků 222 Celková karma 11.08 Průměrná čtenost 322

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.