Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pole vyplněno...

3. 08. 2017 19:44:12
Faktem ovšem zůstává, že měl být trumpetistou, to táta chtěl, asi ho vzala ta postava Bennyho, nebo co, myslela si Jasmína. Nakonec hrál vnuk, bratr, dokolečka snad jen tři etudy, které zlepšoval a vygradoval, hlavně když ho...

Když ho sestra nehorázně štvala. Nahoře nad nimi zatím mlátil Karel do piána, pokud zrovna nemaloval svý surrealistický obrazy, nebo neluxoval. Jas jednou z velice vážnýho důvodu potřebovala o půlnoci vysávat koberec, no, hned bylo zle.

Benny ho z nějakýho důvodu zaujal nejvíc, zřejmě byl stejné postavy i nátury. Nebo to bylo fyzickou blízkostí Kostelce, kam jezdil kdysi na kole?! Tátova sestřenka válela klarinet, ale její táta nic, aspoň to předal dál, tu prosbu či výzvu, bolest, či jak se to dá popsat...

Po Jasmíně to nikdo nemohl požadovat, to je jasná věc, to by si neuměla představit, zuby měla, i když, trumpetistka, to zní velmi originálně, zajímavě! Bennyho postava byla zkrátka dědova oblíbená.

Od otce se moc nedozvěděla, jen jakési fragmenty, bůh ví proč je nejdůležitější vojna a také tráva s jejími způsoby kosení. Strýc o sekání trávy dokázal nakecat hodiny, dospělo to tak daleko, že o jedné oslavě neabstinenční se chopili kos a začali předvádět, spíše se předvádět a také domnělé, zaručeně nejrychlejší a správné postupy sečení...

Černošská hudba byla potíraná sice oběma totalitami, ale i tak otcův švagr viděl na vlastní oči Luise Armstronga v roce šedesát, kterého hlas posléze zdařile napodoboval v jedné hradecké hospůdce. Pak byla éra dechovek jiného ražení. Rodina měla také černošku v rodině, kdesi v Anglii, kam nesměli jet ani omylem, přivdanou, měla jejich sympatie.

Otec bratr celý v černém rytmicky zaklepal na okénko záchoda, zvonek nebyl a mimo to byl vždy slyšet štěkot psa, kterého se téměř všichni ve vsi báli. Vyprávělo se, že pokousal hasiče do lýtkového svalu, když šel obhlídnout, co se pálí. "Ahojte, sou tam eště nějaký vajíčka?" Zeptal se rozpačitě, pes se rozštěkal a a Jas mu je nakonec vydala témže okénkem.

Jak má být vymýcen nějaký rasismus, když jsme nevstřebali a nepřenesli se ani přes Norimberské zákony, kolují u nás různé mýty a předsudky. Třeba o tom přikrývání peřinou s knoflíky od sebe, slyšela u více lidí. Když prý necháte knoflíky pod nosem, bude se vám zdát o židech... Jas se nestačila divit, její jeden přítel neměl rád vtipy o blondýnách, asi že byl blond, kamarádka z dětství zase a jisté časopisy naopak vyzdvihovaly tytéž, mno jako za Chitlera.

Rubin měl to štěstí, že se nenechal polapit a koupil si originální americká kamna, nebot ́ již ty polské napodobeniny měly také své oběti: kamarád, chlubící se vynikajícím obchodem rozuměj- schrastil kamna takřka za babku z blízké Kamennie Gory, při druhém svém obřadu zapalování v kamnech neamerických ovšem s neskonalým úžasem zpozoroval a společnost v domě přizvaná vlastně s ním, kterak se okénka žárem roztékají a plameny vykukují rozpustile se svými jazýčky ven!

Někteří lidé mají neblahý dar vypudit ducha místa, a to radikálně. Okénka kamnářská byla plastová, to, jaká slitina pro samotné tělo kamen se použila, raději ani nepomýšleli. Políčka se zatetelila a když se zhaslo, měl pěkný pohled a pokec. Jasmína byla z jiného kulturního prostředí, tak se psalo v papírech, byl to fakt, a proto spoustu věcí odkrývala postupně. Bohužel i bohudík současně musela pátrat sama na vlastní pěst ale to by měl každý, myslela si, jen tak jde dopátrat jakés takés pravdy, i když není absolutní, konečná...

Vlastní zbabělost máme každý, někdo si ji plete s pudem sebezáchovy, odlišit je to dřina. Čapek a jeho proroctví ve válce s temnými pingy, tedy mloky, kteří plíživě obkližčují, nebo se mohou blížit jí nasadil brouka do hlavy...Prvotní směšnost a bizarnost mohou přerůst kdykoliv v rozvodněnou řeku, která drtí břehy a bere s sebou vše. Psala kroniku, tak věděla.

Jenže není bizarní i opačný směr, tedy vyzdvihování druhých a sebezapření, do sebe obrácené sebemrskačství ? Vliv vzrůstá, nebo lépe, přelévá se, jako rtut ́. Chtěla si myslet, že to je překonané, přežité, že jsou všichni stejně jen lidi.

Stačí si přečíst Cosmopolitan? Ne, cestou na výletě do západní Czechie přečetla po letech Vlastu, kde se dozvěděla vod paní Procházkový retro názory na hodinkovou velmoc a zděsila se, její máma četla jen tohle, z čeho si vytvoří názor, jakož Jas spíš kdysi četla občas Bravo, to byly takové ty povrchní lechtivosti, pak Ty a Já, kde byly i zajímavosti různé.

Originální kamna hořela dobře, jak jinak, přicházející zima způsobila, že posedávání kolem trumpetovitého totemu bylo vystřídáno vitrážovým náhledem do okének z kamen. "Je zima jak v ruským filmu!" naříkával nyní Vára a měl prostě pravdu, maringotka již neskýtala tu kýženou raeggae slast a letní pohodu..."Pot ́ se vohřát k Americe vole! " Děl Rubi a Jasmíně se konečně nepotily nohy v zelených gladiátorech, takže za ni dobrý.

"Jamajko, kde jsi?" Zaúpěl afektovaně naoko rastaman a nasadil čapku pletenou černo- červeno- zeleno- žlutě. Pes, ten byl spokojený v každém ročním období a vesele proto běhal staveništěm. Jas si vzpomněla na ženiální básničku, kde byl "veselý mokrý pes v suterénu noci " a bylo jí taknějak fajn.

Autor: Dita Jarošová | čtvrtek 3.8.2017 19:44 | karma článku: 6.49 | přečteno: 171x

Další články blogera

Dita Jarošová

Český ráj to na pohled...

A tak míjíme kolony, všichni zdá se, jedou z ráje, neděle, no. Přes Hořice se to zdálo být nejlepší. Chlapci jedou na tábor a aby rodiče byli "vtaženi" do hry, dopravují táborníky na místo, přesněji řečeno na Malou skálu. Fkt...

23.8.2017 v 0:17 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 380 | Diskuse

Dita Jarošová

Když se názvy ženily...

Srpnem dozrálo léto. Okurek bylo požehnaně, rajčat také plno, boj se slimáky neúprosný. Vilma byla na poště číslem 426, na to, že byly tropy, lidí docela dost.

19.8.2017 v 13:46 | Karma článku: 8.97 | Přečteno: 221 | Diskuse

Dita Jarošová

Krása až po paty

Všeobecně se nám rozšířil trend přírodních produktů a kosmetiky. Šetrný k přírodě, člověku, peněžence a tak vůbec blahodárnost sama. Taky se člověk nenudí, zvlášt, když zpočátku tápe! Koná se zkrátka návrat ke květeně...

15.8.2017 v 10:08 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 317 | Diskuse

Dita Jarošová

Bleskosvod...

Skrze pas, nejsem ras, jsem jen cestovatelem z mas... Haiku na začátek, navíc rýmovací, měla Vilma odjakživa ráda...

11.8.2017 v 22:07 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 166 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohunka Jakubcová

Krádež

Srdce mi buší. Ruce se mi potí. Bojím se. Trochu se ale těším. Jsem nervózní. Moje první krádež. Vyjde to?

23.8.2017 v 20:00 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 124 | Diskuse

Ladislav Větvička

Jak se potkali Hitler ze Stalinem ve Vidni

Elektronycky exkluzivně enem pro blog iDnes: Bylo to v lednu 1913. Rok před světovu valku byli ve Vidni čtyři - tehdy nevyznamni chlopi. Jmenovali se Hitler, Uljanov, Džugašvili a Masaryk. To je fakt. Na tym nic nezměnite.

23.8.2017 v 11:11 | Karma článku: 37.97 | Přečteno: 2622 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (116)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Nepřátel se nelekejte a Rosie the Riveter. Javorová Vyhlídka, jaro 2015.

23.8.2017 v 11:08 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 151 | Diskuse

Josef Němec

Padám a již nevstanu

Existují na světě místa, která do sebe pohlcují veškerou energii, kterou jí sem lidé během věků přinesli. Nestalo se vám někdy, že jste se někde cítili hrozně, smutně a neměli jste chuť ani k tomu, abyste se nadechli?

23.8.2017 v 9:51 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 189 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (115)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Chemická závislost. Javorová Vyhlídka, červenec 2014.

22.8.2017 v 17:44 | Karma článku: 6.00 | Přečteno: 157 |
Počet článků 209 Celková karma 11.08 Průměrná čtenost 326

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.