Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V transu bubnů...

7. 08. 2017 23:44:52
Když bylo Jasmíně osmnáct, odebrali se celá rodina neprodleně i většina čechů na západ, konkrétně do Paříže. Paříží křižovaly autousy československé, polské, východoněmecké. Objevovali takřka Ameriku, tak neuvěřitelné vše bylo...

Možná měli i nějaký haptický deficit, sahali na památky, výlohy, zboží, žebračku, nasávali vůně a chovali se snad také bláhově... Svět, tedy jejich střední Evropa se dávala zase do pohybu, poprvé od druhé světové vojny, pili a pili svobodu právě propuknuvší a možná srovnatelnou. Jas tedy pila svobodu i dospělost zároveň. Zase odjížděly tanky a nastala všeobecná euforie. Zároveň rodině na cestu vnutila svého přítele.

Pluli svorně turisté východu Seinou na parníku, prolezli kde který chrám, nalili do sebe a na sebe všechno "z dovozu" a na mostě se zaparkovali na dvě a půl hodiny. Na oživlé řece korzovali cestovatelé a bubnovali tam v kruhu černoši. Byli očividně v transu, studenti a tuláci s nimi.Tuzexové paběrky byly v té dálce obzvláště směšný...

Seděli tam v kruhu, každý večer, tři anebo čtyři, občas pět a monotónní údery se nesly po proudu i proti proudu. Jas si vzpomněla na mučitele hudby, Ričrda, který v nich pohřbil každou činorodost svými přednáškami o naprostém hudebním diletantismu, sám se ovšem při hodině hudebně neprojevil nikdy, jen vykládal nasucho, tvrdilo se o něm, že má jakousi kapelu. Byl však viděn na technopárty, kde syntetické a rytmické pasáže navozovaly podobný trans, podobný až totožný tomuto černošskému. O přehrávkách na piano jí přerušil a chtěl, aby zahrála "prší prší", nebot ́, víc jak tvrdil, učitelka stejně nepotřebuje. Jas doufala, že ho brzy vymění, jelikož měl, jak sám pravil, na víc.

Uondáni u oblouku vítězství potkali Chiraca s ochrankou a také Luke Perryho, náhodného serfaře z USA. Kolem každého houf obdivovatelů...

Pařížští šamani však na potlesk nečekali, zcela barbarsky seděli zeširoka a nekontrolovatelně a nešlo se od nich zkrátka jen tak odtrhnout. Sestřenka Malvína zatím zkoušela kdesi v Čechách holotropní dýchání. Koukali s otevřenou pusou, Jas sice znala Kubánce a jejich proslulé kožené pomeranče, vědělo se o nich, že polévku zajídají makovými buchtami v závodní jídelně závodu Tiba, ale takhle tedy nebubnovali ani náhodou! Trans navozovala spíše televize...

Systém je řeka, řeka strhávající tě do neznámých a často nechtěných vod.

Doopravdy uviděla konečně i Monu Lisu, také měla tak rozpuštěné vlasy, babička jí vždy říkávala, "Ty jsi Rozára a Móna Líza," nikdy si nebyla jistá, jak je to myšleno, zda to je dobře či nikoliv, ale že tam stálo tolika Japonců, před vitrínkou ze skla a ochranka navrch, usoudila na variantu pozitivní a vlasy odmítala i nadále spínat.

Černoši magičtí uváděli všechny v trans, bicí dokáží mnohé, prý rytmus rychlejší tepu srdce člověka stimuluje, pomalejší naopak zpomaluje a uklidňuje. Přes den běhali s deštníky na hlavách a prodávali pod Eiffelovkou pohledy, večer vybubnovávali, pravdou bylo, že nepotkali jediného potkana, zřemě suplovali trochu u Seiny Krysaře.

Futurismus, Champs- Elysses, Monmartre a kulturní šok, z něhož nebylo zkrátka důstojného úniku, rovnal se snad jedině babiččině nadšení z prvního frit ́áku. Přítel komentoval ceny všeho, no ano, vše bylo poněkud vesmírné. Byli civilizováni a socializováni a frustrováni.

S muzikály se roztrh sice pytel, ale se školou jezdili spíše na operu. Ričrd nakonec odešel za lepším, určitě mohl učit jakýkoliv předmět, nebot ́na hudbu ho byla vyložená škoda. Acid house navozoval těžko definovatelný pocit odosobnění, izolace a rozteče.

Mnozí na mostě tančili, bylo po oponě železný a Rusové vylézali na Debrnném ze zemljanek, aby po dvaadvaceti letech okopace zahlédli rodný východ solnyška. Matka pak měsíc poslouchala Piaf, otec kouřil doutníky a Jas začala konečně svobodně bez přítele a zcela živelně a diletantsky zpívat a hrát na housle v kapele.

Autor: Dita Jarošová | pondělí 7.8.2017 23:44 | karma článku: 9.87 | přečteno: 274x

Další články blogera

Dita Jarošová

Český ráj to na pohled...

A tak míjíme kolony, všichni zdá se, jedou z ráje, neděle, no. Přes Hořice se to zdálo být nejlepší. Chlapci jedou na tábor a aby rodiče byli "vtaženi" do hry, dopravují táborníky na místo, přesněji řečeno na Malou skálu. Fkt...

23.8.2017 v 0:17 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 380 | Diskuse

Dita Jarošová

Když se názvy ženily...

Srpnem dozrálo léto. Okurek bylo požehnaně, rajčat také plno, boj se slimáky neúprosný. Vilma byla na poště číslem 426, na to, že byly tropy, lidí docela dost.

19.8.2017 v 13:46 | Karma článku: 8.97 | Přečteno: 221 | Diskuse

Dita Jarošová

Krása až po paty

Všeobecně se nám rozšířil trend přírodních produktů a kosmetiky. Šetrný k přírodě, člověku, peněžence a tak vůbec blahodárnost sama. Taky se člověk nenudí, zvlášt, když zpočátku tápe! Koná se zkrátka návrat ke květeně...

15.8.2017 v 10:08 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 317 | Diskuse

Dita Jarošová

Bleskosvod...

Skrze pas, nejsem ras, jsem jen cestovatelem z mas... Haiku na začátek, navíc rýmovací, měla Vilma odjakživa ráda...

11.8.2017 v 22:07 | Karma článku: 8.99 | Přečteno: 166 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Bohunka Jakubcová

Krádež

Srdce mi buší. Ruce se mi potí. Bojím se. Trochu se ale těším. Jsem nervózní. Moje první krádež. Vyjde to?

23.8.2017 v 20:00 | Karma článku: 6.08 | Přečteno: 124 | Diskuse

Ladislav Větvička

Jak se potkali Hitler ze Stalinem ve Vidni

Elektronycky exkluzivně enem pro blog iDnes: Bylo to v lednu 1913. Rok před světovu valku byli ve Vidni čtyři - tehdy nevyznamni chlopi. Jmenovali se Hitler, Uljanov, Džugašvili a Masaryk. To je fakt. Na tym nic nezměnite.

23.8.2017 v 11:11 | Karma článku: 37.97 | Přečteno: 2622 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (116)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Nepřátel se nelekejte a Rosie the Riveter. Javorová Vyhlídka, jaro 2015.

23.8.2017 v 11:08 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 151 | Diskuse

Josef Němec

Padám a již nevstanu

Existují na světě místa, která do sebe pohlcují veškerou energii, kterou jí sem lidé během věků přinesli. Nestalo se vám někdy, že jste se někde cítili hrozně, smutně a neměli jste chuť ani k tomu, abyste se nadechli?

23.8.2017 v 9:51 | Karma článku: 4.58 | Přečteno: 189 | Diskuse

Bohdan Koverdynský

Americký sen (115)

Příběh na pokračování. Autentické životní osudy české emigrantské rodiny v Československu, Rakousku a USA v období od roku 1976 do současnosti. Chemická závislost. Javorová Vyhlídka, červenec 2014.

22.8.2017 v 17:44 | Karma článku: 6.00 | Přečteno: 157 |
Počet článků 209 Celková karma 11.08 Průměrná čtenost 326

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.