Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když se názvy ženily...

19. 08. 2017 13:46:55
Srpnem dozrálo léto. Okurek bylo požehnaně, rajčat také plno, boj se slimáky neúprosný. Vilma byla na poště číslem 426, na to, že byly tropy, lidí docela dost.

Ocitla se na místě, kam chodila do školy. Novembrový převrat tenkrát obrátil vzhůru nohama ulice a města. Obchodníci to měli dobrodružnější, málem byli jako detektívové a luštili, jaké ulice se vdaly, oženily a za koho.

Přejmenování vneslo veselý zmatek mezi úřady, žáky, a obyvatelstvo obecně. Protože zasloužilého a snad i vysloužilého maršála Koněva vystřídali nakrátko, přechodně případně například Legionáři, poté se ulice jmenovala 17. listopadu, nejprve se tedy ulice stala Legionářskou, až se samotný název školy nakonec ustálil u patriotického R.A.Dvorského.

Z tohoto důvodu se žáci tehdejší 8.B. v mezidobí, tedy v období vrcholně Legionářském začali "křtít", což bylo znovuobjevené slovo let devadesátých, něco a někoho pokřtít, na tzv. "Žmrdíka legionáře". Spočívalo to v úkonu, kdy bylo na hlavu posypáno něco sena. Křtem prošel kdekdo z mladších, hlavně přednostně ovšem vyspělé spolužačky. "Už jsi taky pokřtěnej legionář?" Ptali se dychtiví mladíci kdekoho. Alergie byla naštěstí v té době téměř neznámý pojem, vlastně to bylo úplně poprvé, co tento jev zaznamenali v osobě Davida, jež se překvapivě osypal a napuchl, poznali. Po chodbě se hromadně přestalo zdravit "Čes práci", což bylo povinné.

Zkrátka přejmenovávání budilo všeobecné veselí a zábavu. Zatímco prarodiče mluvili o Koněvově, zaměstnaní a uhonění rodiče zastydli u Legionářů, tak všímavci byli už u toho Dvorského. Úřady než se vzpamatovaly spolu s lékaři, než se ustanovilo, že jde vlastně o tentýž ústav!

Svazácké názvy typu Komsomolců, Rudoarmějců, Pionýrů se propadly do prehistorie, nyní byl nastolen módní a nadčasový trend osobností. Každý ve třídě se ptal: Kde ted ́bydlíš, jaxe to u vás menuje ? A o ty osobnosti se děti živě zajímaly. "Já ve Štefánikově, já v Janáčkově, ..."

Došlo k hromadné výměně známek na poště, vědělo se, že kdo vleze do popelnice za poštou, najde tam lecos zajímavého v ten čas. Vilma s holkama sem chodily zejména na drátky, z nichž vytvářely náhrdelníky jimiž se zdobily v oné době, snad "Pocéčkové"...

Na dvoře školy stál obří kontejner, kde v útrobách mizely do té doby nedotknutelné učebnice. Kluci samozřejmě svůj šikanozní zájem obrátili proti nyní bezbrannému sádrovému chráněnci Leninovi, Brežněvovi a na opřeného viselce na zemi, neušetřili tedy ani Husáka. Nejstarší dívky pilně a svědomitě trhaly desky učebnic. Vilma zachránila učebnice HV pro 9.ročník a jiné, nyní četli "Čtení bez cenzury", kde se najednou vyrojilo spoustu do té doby pro ně neznámých jmen...

Záchod v prvním patře v toho času obývaly jutové pytle se zlatými, stříbrnými a bronzovými odznaky zdatnosti, které tam odvalil obávaný zavalitý soudruh oddílový pionýrský vedoucí, zvaný Pyroman, ježto to měl z kamrlíku nejblíže ke koši. Uklízečky se chuděry, s pokladem, pěkně prohnuly...

Na vitrínku pionýrů úderníků kdosi narychlo vytvořil improvizovanou výstavku koláží s našimi savci a poté byla nadlouho opatřena názvem: "Přežijí rok 2000?" Začala se válka v Perském zálivu, což bylo sledováno skoro senzacechtivě hlavně chlapci, do té doby formované svérázným socialistickým pojetím míru.

Vilma bydlela původně v Hakenově. Byla za to převelice chválena učitelem houslí, který měl o panu Eduardovi načteno, snad ho i osobně znal, a tak byl hned důvod k přednášce. Poté, co se ulice stala ulicí Milady Horákové, vždy to u některých, jak vysledovala, trhlo rameny. Minimálně zvážněli. Ptala se otce na "tu novou paní", otec řekl, že to byla popravená poslankyně, vězněná spolu s dalšími.

Ze vzpomínek ji vytrhlo pípnutí, její číslo bylo na řadě, dostala balík, nebyl poškozený, jak se za komančů převelice často stávalo a obsah byl celý, naštěstí, v pořádku...

Autor: Dita Jarošová | sobota 19.8.2017 13:46 | karma článku: 10.06 | přečteno: 237x

Další články blogera

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Dita Jarošová

Sny ukáží svou tvář...

Vilma tedy měla spoustu snů, jako že plánů, ale také se jí spousta věcí zdála. Bylo to zajímavé. Třeba v dětství uměla létat, vlézt do obrazu s mořem (ke kterému nesměla jako i jiní jet), a tam plavat a vozit se na plachetnici.

18.9.2017 v 0:37 | Karma článku: 4.42 | Přečteno: 116 | Diskuse

Dita Jarošová

Podzimní imprese...

Vilma si zapla rádio. Přepínala bezcílně stanice, ale nenacházela kupodivu žádnou hudbu, jen spoustu slov.Aspoňže Syn Gali si zase nahlas pouštěl "Akademii úspěšného youtubera"...

15.9.2017 v 20:12 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 170 | Diskuse

Dita Jarošová

Doba spletená...

Jak nastal začátek času poprázdninového, najednou začaly frčet copy. Praktické účesy nahradily nespoutané kreace léta. Také se nosí barvy, třeba fialové líznuté dorůžova.

13.9.2017 v 17:03 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 164 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 321 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Sluhové zla jsou zpět v PAX číslo 5

Chytlavá, tajemná, hravá a s detektivní atmosférou... Taková je úvodní znělka nového pokračování osudu vyvolených bratrů Alrika a Vigga, kterým svůj hlas opět propůjčil Jan Vondráček.

19.9.2017 v 8:17 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 |

Marcela Valouchová

Šutr 15 - Návrat

Byli v polovině cesty domů. Roman stále hýřil optimismem a vzpomínkami na rodnou planetu. „Vždy jsem cestoval, nevěřil jsem, že se mi bude tolik stýskat. Myslím, že se teď usadím a budu si chvíli užívat.

18.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 107 | Diskuse
Počet článků 222 Celková karma 11.08 Průměrná čtenost 322

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.