Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byt s šermířkou... /povídka/

30. 08. 2017 21:30:36
Beata Stainerová byla na vážkách. Chtěla studovat a cestovat. Rekapitulovala svá minulá rozhodnutí, měla nakonec možnosti výběru a její sportovní povaha velela stálou odvahu bez přílišného zdržování. Byla ale jinak spíš jitřenka.

"Na nebi šroubovice dne, mnou uchopená a tak nehybná".

Spíš Jitřenka než Večernice....Beáta se převlékala na lavičce a myslela zase na Davida. Když si zavazovala boty, prameny jejích tmavých vlasů se jí přiskříply do uzlíku tkaničky. Vlasy si pro jistotu tedy sepla a nasadila sítku. Měla o něho velký strach, protože prý ho pár týdnů pronásleduje nějaký muž, vídá ho v patách snad každý den. Někdy, když se vracívá ze hraní, ho potkává. Tloukl zrovna po večerech bubny s jazz bandem. Jan Vazal, co hrál na piáno s Jarmilou byl totiž shodou okolností nalezen pod okny vily, u východního křídla.

Šla nakoupit zákusky na svou oslavu narozenin a vzala s sebou bratra Radima, vybral si zase ten citronový šumák, kupovala je celá ulice, tak oblíbené a dostupné byly. Taky krabici bombonů, protože dům se vždy jen hemžil dětmi...

Pokusí se ji dnes konečně políbit, anebo bude zas tak nesmělý?!

Její soupeř Karel byl nekompromisní a jeho výpady na ni udělaly sice dojem, ale nemohla se stejně plně soustředit, když si uvědomila, že jim taky ještě ke všemu Giu řekl, že je zřejmě obsadí, včera měl řeč k partě, právě když byli na výšlapu na Zvičině. Jeho žena odjela do Tater na zotavenou, pan továrník byl k zaměstnancům neobyčejně pozorný. Vrtěli na ta slova nevěřícně hlavou až v tom teple dostali chut ́na pivo, které bylo lehce k mání v blízké výletní restauraci.

Otec si to se zájmem od kluků vyslechl a pak odešel rozrušeně hrát karty k Alanovům, kde se svítilo nad vchodem. Prošel parkem kolem pávů až do vily. Musel se vrátit dost pozdě, protože ráno byl celý jako rozlámaný a stěžoval si na úpornou bolest hlavy.

Karel se právě rozcvičoval s fleretem, zkušeným pohybem si dotáhl kord. Dlouze na ni hleděl. Bea měla povznesenou narozeninovou náladu. "Pozvala jsem i Davida." prohlásila náhle po první čtvrthodince. "Toho drzýho páska?" "Snad by ses nezlobil a nežárlil pane doktore?" Škádlila ho uštěpačně a ustupovala proti jeho výpadům po trávníku. Chtěla mu to všechno říct, svěřit i své obavy, ale jak tak couvala, ztratila v tom okamžení rovnováhu a podklouzla. "To vážně nemám zapotřebíí..." Karel mávl na prázdno a špička jeho kordu se instinktivně zastavila a propíchla bílý dívčí krk přímo v dolíku nad klíční kostí.

Od Zvičiny se zrána hrnuly tanky s ohlušujícím rachotem a ty úplně první byly polské. Vlajky rozhodně nikdo nevěšel, spíše ramena a ulice byla najednou plná chaosu. Byl to bojový, velmi prašný a zadýmaný den.

Karel sice jako zubní lékař věděl, co způsobil, ale byl přece jenom v šoku. Chroptěla. Rychle se pokusil zastavit krev, zavolal přes plot na přítele Jana a jeli do nemocnice. Byl celý rozklepaný a koktal. Chroptěla. Cestou míjeli šokované obyvatelstvo, které se jim pletlo pod koly. Málem ji přece zabil.

Byli na kordy, David s Karlem. Stalo se snad však příliš mnoho, mnoho na jedno léto. Rodina Stainerových odvezla začátkem školního roku Beátku z nemocnice na revers a až poté odjeli s pátou kolonou směrem do Rakouska. Málem to nepřežila a ještě po letech v Americe se jí mimochodem někdo ptával na drobnou jizvu, kterou si zrovna nestačila skrýt přívěskem či šátkem.

Občas se taky nemohla v noci nadechnout, vlastně zpočátku skoro pořád...Na Karla nezanevřela, ale ty noci byly urputné. Raději skoro seděla, zrovna jak nějaká šlechtična. Bála se také spánku a vodorovné polohy. Málem tam zemřela.

Karel po roce obdržel za vzornou reprezentaci v tenisu zdarma pobyt V Moskvě. V SSSR se seznámil s Katkou, která tam byla rovněž jako jubilantka. Po společně strávené výherní rekreaci následoval společný život s jistotami a mantinelem.

David za velmi podivných okolností utonul v řece, místní noviny o tom zveřejnily jen krátký článek v rohu novin. Do novin byla zabalena gramofonová deska s Waldemarem Matuškou s osobním věnováním "Krásné Beatě", kterou opatrně vyndal pan Stainer z balíku ve Vídni.

Pan Alan se vydal na služební cestu do Švýcarska a už se nevrátil, ačkoliv jeho znárodněné šumáky se ještě asi měsíc rozprodávaly a tehdejší děti na ně stále po letech vzpomínaly a srovnávaly s jinými šumivými produkty v proběhlém čase...

Autor: Dita Jarošová | středa 30.8.2017 21:30 | karma článku: 11.49 | přečteno: 208x

Další články blogera

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Dita Jarošová

Sny ukáží svou tvář...

Vilma tedy měla spoustu snů, jako že plánů, ale také se jí spousta věcí zdála. Bylo to zajímavé. Třeba v dětství uměla létat, vlézt do obrazu s mořem (ke kterému nesměla jako i jiní jet), a tam plavat a vozit se na plachetnici.

18.9.2017 v 0:37 | Karma článku: 4.42 | Přečteno: 116 | Diskuse

Dita Jarošová

Podzimní imprese...

Vilma si zapla rádio. Přepínala bezcílně stanice, ale nenacházela kupodivu žádnou hudbu, jen spoustu slov.Aspoňže Syn Gali si zase nahlas pouštěl "Akademii úspěšného youtubera"...

15.9.2017 v 20:12 | Karma článku: 6.48 | Přečteno: 170 | Diskuse

Dita Jarošová

Doba spletená...

Jak nastal začátek času poprázdninového, najednou začaly frčet copy. Praktické účesy nahradily nespoutané kreace léta. Také se nosí barvy, třeba fialové líznuté dorůžova.

13.9.2017 v 17:03 | Karma článku: 9.97 | Přečteno: 164 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 91 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 11.30 | Přečteno: 321 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Sluhové zla jsou zpět v PAX číslo 5

Chytlavá, tajemná, hravá a s detektivní atmosférou... Taková je úvodní znělka nového pokračování osudu vyvolených bratrů Alrika a Vigga, kterým svůj hlas opět propůjčil Jan Vondráček.

19.9.2017 v 8:17 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 107 | Diskuse

Jan Zerbst

Cesta k lidskému zatracení - 1. jednání / 11. - 12. obraz

Velitel Kämpf musí přistoupit na nový plán poprav, zatímco Kurt Gemeier se musí vyrovnat s tím, že poprvé vraždil. Délka tohoto textu je cca 8 minut.

19.9.2017 v 7:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 |

Marcela Valouchová

Šutr 15 - Návrat

Byli v polovině cesty domů. Roman stále hýřil optimismem a vzpomínkami na rodnou planetu. „Vždy jsem cestoval, nevěřil jsem, že se mi bude tolik stýskat. Myslím, že se teď usadím a budu si chvíli užívat.

18.9.2017 v 7:20 | Karma článku: 3.90 | Přečteno: 107 | Diskuse
Počet článků 222 Celková karma 11.08 Průměrná čtenost 322

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.