Sloni vycházejí z pralesa... /povídka/
Račte si vzít příklad !
Do městečka, v němž si dosud lišky dávaly dobrou noc, přijel světoznámý umělec, a to malíř. Přijel ještě spolu s panem Mazákem, což byl přírodovědec.
Městečko bylo ospalé a o možnosti cestovat se někomu mohlo jen zdát, a tak Tonda měl olepeny doma alespoň stěny bytu mapami cizokrajných zemí, které by toužebně navštívil, jen kdyby býval měl dobrý kádrový posudek, anebo byl slovansky vlevo nakloněn.
Tonda byl řezbář a lesník, přírodu měl velmi rád, pracoval tedy v Zoo u slonů. Když jednoho dne na pile zvané cirkulárka přišel o několik prstů, za pojistnou událost si nechal namalovat na památku od mistra malíře Slony, vycházející z pralesa.
Ordovik historický, přístup pravěký a dobrodružné momenty potkaly i jeho slona. Byl v obyváku svědkem jeho lásky ke krásné řekyni jménem Kalicia, melouny Anton jedl zásadně bez peciček, nakrájeny na přesné kostky. Někdy poslouchali spolu se slonem táhlé řecké melodie, které se linuly z magnetofonu, aby je vzápětí vystřídalo Ravelovo Boléro.
Slon viděl a slyšel jeho zajímavé přírodovědné a kulturní návštěvy, hltal očima vyznamenání z druhé vojny, svým chobotem bezmocně mával, když Antona křísil jeho mladý krásný soused.
Když se slon přestěhoval do diakonie, dupal do rytmu buše, přesně do rytmu psacího stroje, který každý třetí všední den monotónně zapisoval Tonyho paměti, muže, jenž nesměl opět "ven". Měl rád jehněčí maso ten jeho pán a ještě na smrtelné posteli si ze všeho nejvíce přál jíst jehněčí maso.
Slon čekal na paměti, byly však nenávratně ztraceny, šéf charitativního podniku jejich vydání nepřál a jednoho dne je zkartoval. Co v nich bylo ví jen onen slon, nebot´ slůně bylo neklidné a Anton diktoval potichu, i stěny mají totiž uši a když ne uši, tak aspoň hrnky. Přestěhoval se ten slon poté i se svým pralesem do jedné bílé ložnice.
Byl svědkem manželské lásky, lásky jedné dívky Bombóna a chlapce Pavouka, kteří oba milovali Psí vojáky, hudbu klasickou, jazzovou a rockovou a zoologickou zahradu...
Zlatý rám se radoval z maturit, svateb, vnuků. Slyšel mnoho čtení a myslel, že je v bezpečí.Jenže jak se tak neklidně na zdi vrtěl, houpal, zastesklo se mu po odborné společnosti. Možná našeptal jedné dámě, která si u něho udělala selfíčko: "Jo, na mě ho jistě sbalíš." Byla to pravda, do konce následujícího úplňku přijel milý paleontolog až z dalekých Košic.
Byl to ovšem jen překupník, obchodoval se zbožím a proto vždy po čase ze své adresy musel z prozaických důvodů zmizet. Přeprodal na Slovensku Dívku vyšívačku, v Holandsku nějaké grafiky a pak objevil toho Zděnka, dostal své obvyklé nutkání a zazdálo se mu, že se mu povede náramný kousek u jedné naivní rodiny.
To měl z toho, milý slon, že se nedal zapsat do strany, tedy přesněji řečeno do katalogu. Překupník se svěřil jedné korpulentní odbornici a ta vyzjistila od kamarádky, že se skutečně jedná o obraz originál.
Rekreační paleontolog se napil jedním douškem, druhým a sezdal, že by se chtěl za obraz oženit, fotografoval ho ze všech stran, zblízka i zdaleka, zprava a hlavně pak nejvíc zleva, jak měl ve zvyku. Všichni na sociální síti mu uvěřili, nejen že je odborník, ale že právě sedí v Kopřivnici a dostal zajímavý hodnotný dar. Buriana.
Uniformovaní odborníci sezdali, že jsou bezmocní a jeli raději honit výrostky za Kaufland. V městečku slonů, kde by mohli vzkřiknout: "Zde žijí lvi. Welcome to the jungle !"
Majitelé se ovšem lekli, vyměnili všechny zámky a slon se tedy schoval někde v pralese dnešní doby a překupník od té doby na svobodě se svou asistentkou číhá dál na další důvěřivé majitele přírodovědných tisků, koláží, olejů, ba i akvarelů.
Dita Jarošová
Mámagraf /fejeton
Takže jsem překročila určitou věkovou lajnu abych se poprvé vydala na preventivní prohlídku prsou. První potíž byla najít parkovací místo, nakonec jsme zaparkovaly na dvoře střední školy, kde studuje můj syn. Vzala jsem sebou mámu
Dita Jarošová
Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/
Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .
Dita Jarošová
Burešův Maelström ?
Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...
Dita Jarošová
Archa panenek...
Při rutinní selekci odpadků u kontajnerů mne jasksepatří zasáhly drsné záběry: vzhledem k povinnému sledování dětského pořadu Operace Jau mne šokoval pohled na otevřený kufr plný nahých tělíček panenek útlých těl, tak tenkých
Dita Jarošová
Cucáci
Vždycky jsem si říkala, jak se může poznat, když někdo se nachází ve věkovém období zvaném cucák. Kolem Valentýna mne však potkala zajímavá situace, od letoška jsem o hodně chytřejší, co se týče tohoto pozoruhodného označení...
Dita Jarošová
Selektivní zastrašování.../Glosa/
Máme rozjetou plesovou sezonu, masopustní reje s množstvím známých celebrit. Nastává únor, pro někoho suchý. Jsou ale osobnosti, které se však věnují jiným potřebným záležitostem, v době hrozících konfliktů a svojí tváří zaštítí
Dita Jarošová
Proti umělotině Undergroundem?
Máme zde nový fenomén, který nastolil spousty etických otázek, a to umění versus umělé IQ. Umění totiž tvoří jak známo, drobná nedokonalost, snad autenticita, v jinak dokonalém homogenním díle. Nabízí se otázka: Je kultura
Dita Jarošová
Chlupaté Vánoce
Někde mají suchý únor (spíše chlapi), mne zaujala kupodivu britská výzva Januhairy ženám neholit se. Navíc se mi zdál obludný sen: zdálo se mi, že mám chlupaté podpaždí jako za sosáče. Brr. Leden jako měsíc ženského ochlupení.
Dita Jarošová
Řeč atributů...
Víte to: svatý Petr nosí v ruce jako svůj atribut na obraze klíč, Diskobolos na soše třímá disk, kadeřnictví má ve vývěsním štítě hřeben a nůžky. Zkrátka každá osoba má nějaké poznávací znamení, mají ho i budovy, atomová
Dita Jarošová
Sejdeme se na třešni.../povídka/
Romana s Mirkou byly kamarádky s velkým K,měly společně rády sporty a scházely se uprostřed cesty k sobě na stromě, třešni. Psal se rok 1985, byla spartakiáda. Zatímco Romana se bez obtíží na džezgymnastice, kam spolu chodily
Dita Jarošová
Láska v modlitebně, svéráz chrámovníků v Čechách /povídka/
Každý prostor mívá správce, klíčníka, vrátného. Pana důležitého- chcete-li. Modlitebna v Chroustníkově měla sice samozvaného, o to však srdečnějšího vedoucího, Jirku. Láska vládnul pedanticky až by se zdálo autokraticky. Ale zvyk
Dita Jarošová
Báň vědění... /povídka/
Existují hmyzí společnosti, které pracují taktéž s papírem a je- li ho někde mnoho, či když nahromadí velké množství, jedná se o báň. Společenství nájemníků v Karlíně nemělo ku shromažďování papyrusů žádného pochopení, družstvo
Dita Jarošová
Nevyvěšujte v noci šedivé prádlo!
Dospěla jsem k pozoruhodnému závěru: z prádla, jež vám přes noc nejjistěji zmizí z prádelní šnůry, vsadte svoje boty, že nejspíše to budou nevinné šedavé kousky textilií. Dělala jsem si svoji soukromou anketu, ze které vyplynulo,
Dita Jarošová
Slovenský úkrok zpět
Sousedé mají po volbách, které nedopadly zrovna nejlépe, spousta kontroverzních událostí a figur naznačuje, že poskočili směrem k Maďarsku a jeho modelu. Opravdu mají obdivuhodnou paní prezidentku, což nám mohlo jít i za příklad
Dita Jarošová
Obávaná východní kultura...
Na východ od našich hranic se nachází mnoho kultur a některé jsou nám nepochopitelné.S některými se srovnat můžeme, ale s jinými se nelze ztotožnit, hlavně proto, že ženy jsou v tomto světě, říši šikanovány a nemají větších práv.
Dita Jarošová
Trocha k teroru dneška
Dnes byly tyto zlé události namátkou v Louvre, také ve Varšavě čelili hrozbě pumového nebezpečí. Bohužel terorismus se nyní opět vyskytuje stále častěji. Kromě eko terorismu který také představuje jistý problém se tato forma
Dita Jarošová
Král vysílá do boje?
Nemohu si pomoci, nynější situace, hlavně co se dění v médiích týče, mi připomíná dětskou hru" Král vysílá do boje." Jistě ji znáte, dvě skupiny se drží za ruce a hlava, tedy král vyšle do boje borce, který se snaží
Dita Jarošová
Mrtví živí /povídka/
Pavlínu měl každý rád, byla ve škole hvězdou, jezdila na kole a vyhlížela jako podnikatelka paní Monika, jen světlé vlasy nosila v copu. Právě vstoupila do třídy, když se dva kluci fackovali. "Sednout, hned se na vás mrknu..."
Dita Jarošová
Barbaři a bary...
Náš národní nápoj je každému i ve světě znám. Všichni tušíme, že hrubá síla okupantů v sobě nese stopy barbarství, a to i historicky, proto jejich nápojem bývá jiný drink. Pod vlivem těchto nápojů pak osazenstvo reaguje následně
Dita Jarošová
Nebezpečné pochody ..
Na dnešní den připadá vzpomínka pochodu či spíše procesí, projevu M.L.Kinga... Pochody směřující na nejrůznější hlavní města přitom často stála u zrodu historie, ať již u její přeměny k jistému pokroku anebo směřující k diktatuře.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 561
- Celková karma 11,54
- Průměrná čtenost 386x
"Jsem, kdo jsem... "https://uloz.to/file/snlsnxnUdh7g/dj-eseje-pdf
Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!
http://www.ditka-pete.webnode.cz
https://uloz.to/file/snlsnxnUdh7g/dj-eseje-pdf