Sci-fi jakožto žánr většinou neužívá pokud vím žijících anebo skutečných osob. Co kdyby někdo napsal scj-fi například o současném ministerském předsedovi či o dceři nynějšího prezidenta? Mystifikace by si mnozí začínající čtenáři nemuseli na první pohled všimnout a brát ji bohužel jako faktum. Je zároveň pravda, že by si lidé měli ověřovat informace minimálně ze dvou zdrojů. Navrhovala bych přímo na obálku uvést, že se jedná o sci-fi anebo mystifikaci, aby čtenář získal pravdivou informaci, o jaký druh literatury se vlastně jedná, že jde o zábavný charakter a ne o vážnou historickou stať.

Tak to už záležitost nakladatelství, že to posunulo do této polohy. V rukopise byly jasně odlišeny beletristické pasáže od naučných. Neměl jsem sílu tomu zabránit.

Ale sdělte mi prosím, kde jsem opustil rovinu literatury faktů. Kromě těch mezer, kde mi chyběly podklady. Viz třeba popis zasedání schůze, věnované jakoby exportu piva. Nebo jak Stalin daruje JM dvojníka. Prostě takové berličky.

A mimochodem většina knihkupců na rozdíl od vás do zařadila sama knihu do oddílů historická literatura, nebo literatura faktů, nebo něco podobného. Pouze snad jeden do oddílu beletrie.

To, že by bylo možné chápat danou knihu jako scifi, či parodii, jsem se dozvěděl od Blanky Kováříkové. Proti gustu žádný dišputát. Je právem čtenáře, aby si knihu učinil pro sebe stravitelnější.

A

Recenze dnes může psát úplně každý....

Literárně jsem řídil vzorem, tedy jednou z perfektních sci-fi Stanislava Lema, která je založena na velkolepé mystifikaci, je souborem recenzí na knihy, které teprve v budoucnu vyjdou. Ano kniha Kdy opravdu zemřel Jan Masaryk, je psána zaměrně jako scifi i jako ironická parodie (na různé verze smrti Jana Masaryka), současně však je založena na změně úhlu pohledu, na rozdíl od ostatních důsledně sleduje to, co se dělo s tělesnou schránkou JM jak před 10, březnem 1948, tak i po něm. A už se tak nezajímá o komanda atd. a to, zda ta tělesná schránka trpěla depkou, či nikoliv. Tato změna úhlu pohledu pak například umožnila, a po šesti letech to mohu říci natvrdo, dokázat, že třeba profesor Hájek mluvil pravdu, když se svěřil svému kolegovi, že nepřiblížil k JM než na vzdálenost tří metrů, že tedy celý pitevní protokol nadiktoval tak nějak s bravurou svrchu a že snad dokonce ta fota mohou být pořízena někdy jindy, než v době, kdy se měla být zhotovena, jak se pokouší dokázat paní Jandečková.

Mohu jenom doporučit případným laskavým čtenářům, aby začali číst knihu odzadu Kauza Jan Masaryk. stručná rekapitulace. Všechny předcházející kapitoly v podstatě sepisují postup zkoumání, jak jsem se k tématu dobíral.

Obdivuji se Vaší výdrži číst Jiřího Řezníka!

Komunisti lhali, lžou a budou lhát!

Vymysleli si svoje dějiny a čtyřicet let nám je cpali do hlavy. Dnes po možném opravdovém bádání bez komunistického omezování se opět masivně objevují komunistické lži. Je smutné, když se dovídám, že děkan filosofické fakulty Karlovy university Michal Pullman opět v souručenství s komunisty lakuje jejich rudou éru na růžovo. Vnímám to jako zneuctění obětí komunismu! Jeho mládí ho neomlouvá!

Žijeme v době neúcty k pravdě a neúcty k druhému člověku. Ale nechápu, jak může na Karlově universitě vyučovat člověk, který nemá úctu k pravdě! Naopak ti, co mají úctu k pravdě od Miloše jmenování profesorem nedostanou! Je to už konec evropské kultury? To chcete evropskou křesťanskou kulturu vyměnit za kulturu muslimskou?

Jedni komunisté tvrdili, že JM spáchal sebevraždu, druzí že byl zavražděn. Atd. Stejně jako antikomunisti. Ale nevím o žádném komunistovi, který by tvrdil, že JM nezemřel v noci z 9. na 10. září 1948, ale hodně a hodně později. Spíše bych řekl, že někteří komunisté to pomáhali JM uskutečnit.

"Proč ovšem neemigrovala společně s těmito nepohodlnými politickými osobami na blízký východ rovněž garnituře stejně nepohodlná Milada Horáková, kterou Jan Masaryk osobně znal?"

Víte, co si o její smrti myslí zdejší bloger Jan Berwid-Buquoy?

Obdiv autorce blogu, že se pustila do této řezničiny...

Parce que n'importe quelle disput avec cette existence est tres, tres accablante...

Je pense vous savez que je voudrais dire. Et pourqoi cette lange?

J'espere, le charcutier certain aura les problems. Et vous, vous compredrez, j'en suis persuadé.

Karma

,, A v čem ta konspirace spočívá?

Pokud by někdo nafingoval smrt Jana Masaryka, muselo by se jednat o tajné spiknutí mocných politických sil - neboli konspiraci.

Ale to je takový nesmysl, že vůbec nemá cenu brát to vážně.

Onu knihu jsem nečetl a po nahlédnutí do této diskuze ji ani shánět nehodlám. Nemám rád různé konspirační teorie a "netradiční pohledy na historii". Tak tedy "Jan Masaryk nezemřel začátkem března 1948, ale žil dál a kdesi se skrýval". To je už přes čáru podobně jako tvrzení, že letecké útoky a New York a Washington v září 2011 provedli Američané sami.

Ještě bych si dovolil upozornit, že nejde o netradiční pohled. Ten se totiž už objevil ve výpovědi očitého svědka, mechanoskopa Vichra, podle něhož stopu stolice na okně zanechal "Jan Masaryk, nebo jiný občan".

A dodatek: Nikdo nikdy vážně snad netvrdil, že v září 2011 provedli útoky Američané sami. Pouze bylo vyhodnoceno, že kdyby existovala příslušná koordinace výzvědných a kontravýzvědných služeb, tak by bylo možné těmto útokům zábránit. Zkrátka někde se příslušná informace ztratila. Možná poradce prezidenta přecenil např. ruskou hrozbu, a všechno ostatní nechal plavat. Tedy výsledek určitého způsobu myšlení. Na to existují pěkné lidové přísloví.

Ročenka CIA skutečně existuje, a vydává jí proslulá instituce:

https://www.ciachef.edu/cia-new-york/ Culinary Institute of America.

Vzhledem k tomu, že s duševními erupcemi pana Řezníka (dříve rezjir) se tu setkávám už drahně let, a jeho nejlepší výroky mám uloženy, a navíc hluboce vryty v paměti (nezaměstnanost je horší než genocida, ve smolinci skoro žádný uran není a pod.), mě taková kniha neudivuje. Patrně jde o žánr "konspirační scifi", inspirovaný romány pana Ludluma.

O rozhodnutí JM emigrovat svědčí i jeho vztah:

"Nevstoupíš dvakrát do téže řeky? Krátce před svou smrtí 10. března 1948 poslal Jan Masaryk snoubenku Marcii Davenportovou do Londýna. Prý se k ní brzy připojí a vezmou se."

(https://www.reflex.cz/clanek/causy/97071/frances-anita-craneova-kdo-byla-temer-neznama-manzelka-jana-masaryka.html )

JM by v emigraci představoval pro režim velké nebezpečí. A případné svědky jeho tzv. "sebevraždy" bylo nutno umlčet. Jeden člen z rodiny, která patřila k jeho personálu, byl zabit před svým domem černým automobilem neznámé SPZ, a jeho manželku až do její smrti hlídala StB.

Přítel z karbanu (a tam se lidi dobře poznají) a lékař Steinbach zpochybňuje, že by vztah JM k MD byl nějak zvlášť vřelý. Okrasná květina se vždy hodí.

A ta manželka je uvedena v bázi EZO?

Dobrý den. Málokdy se člověku zadaří přečíst si něco tak černobílého jako je tato Vaše "recenze". Také to ve skutečnosti není žádná recenze ale hysterická obžaloba Vám nepohodlného autora pro kterého byste ve svém rádobyspravedlivém zápalu nejspíš nejraději požadovala trest smrti ukamenováním.Zvláště poslední odstavec tomuto Vašemu snažení dodává korunu.

Paní Jarošová smiřte se s tím, že na historické události i aktéry mohou být různé náhledy. Vy máte zdá se naprosto jasno. Vnímáte svět Dobra, kam podle Vás patří Masarykové, Havlové kteří prý "neuměli lhát"a svět Zla, kam patří jejich odpůrci, nyní podle Vás i pan Řezník.

Ten přitom nespáchal nic jiného, než že si dovolil netendenční pohled na tuto historickou postavu...

Souhlasím s vámi

Je-li kniha stejně kvalitní, jako příspěvky téhož pána zde na blogu v diskusích, pak to jako recenze stačí.

No, omylem plus..