Dita Jarošová

Glosa o sochách...

5. 08. 2017 10:37:39
Tak jsem si včera koupila krásnou bustu, vždycky jsem si nějakou přála, myslela jsem, že si pořídím třeba takového mistra, například Dvořáka nebo tak... Ohromného Buddhu, který mi hned zkraje přinesl štěstí. Našla jsem ztracené.

Totiž ztracenou nabíječku po třech nedělích, ležela v autě pod Buddhou, jako by se nechumelilo. Měli ho ve výprodeji, tak se mi ho zželelo. Tak nějak mám ráda sochy no, keramiku a tak vůbec...

Jednou jsem si dokonce zkusila "posmrtnou masku", ve věku osmnácti let, myslela jsem v ten moment, že umřeme smíchy, dýchat jen brčkem ve vlhké tmě bylo dost uhozené. Ale když má člověk pár zkušeností s ovocnou či jinou pletˇovou maskou, tak to jde jedna báseň přežít, člověk nanášející tmelivo nesmí ovšem vyprávět vtipy a nesportovně rozesmívat ostatní. Pak jsme ji odlívali, to už jsme smíchy tak neomdlívali, do keramiky a pomalovali barvítky.

Jinak jsme letos s dětmi byli v antickém muzeu, kde to bylo také velmi napínavé. Chlapci se smáli, že jsou atleti nazí, napodobovali gesta a figury, obdivovali svaly...Nyní v Hostinném probíhá zrovna sláva okolo čůrajících obrů, soch, anebo to je reliéf, nevím. Jsou to také bratři?

Přitom nahota je jim přirozená věc, není na ní nic urážlivého, za domem nám bubnují a tančí polonazí černoši na festivalu v Zoo a je to krásný pohled!

K naší kultuře středoevropské, evropské vlastně celkově to nějak patří, nemyslím zrovna na film "Slunce, seno...", ale po památkách máme plno nahých soch, maleb a bez nich bychom už jaksi nebyli my...Zahaleného Krista trpícího si také představit nelze.

Pravda je, že nám v minulosti zavařili švédové, nebot ́co neunesli, tak aspoň nos nebo tu a tam něco schválně usekli, tak si na to vzpomeňte až uvidíte nějaké ty fragmenty po památkách.

Také mne vlastně došlo, že Werichovi Voskovec také přezdíval Budha, možná, že i proto mi byla socha dvojnásob symplastická! Minimálně k večeru si to mohu představovat, když se snáší podvečer na dvorek.

Fascinuje mne, když busta, socha nebo sousoší opravdu připomíná toho velikána, kterého má. Třeba busty, T.G.M., i jiné, přiznám se, že dle sochy bych poznala, kdyby proti mě šel Lenin i Komenský, Janáček nebo Němcová, i taková slavná tzv."Fronta na maso" alias ohromné sousoší, které bylo nakonec odstřeleno, pánové byli po zuby ustrojeni, člověk si u nich přišel jako úplný mravenec.

Socha by měla být zajímavá a plastická ze všech stran, nabízet něco každému pohledu, což je opravdu strašlivě těžké. Když se povede, tak je to parádní, když něco hmoty odeberete, tak už zkrátka nevrátíte, i proto je sochařství hodno obdivu.

Budhovi jeho zahalenost odpouštím, možná právě proto byl ve výprodeji, že... Pěkné léto!

Autor: Dita Jarošová | karma: 15.31 | přečteno: 213 ×
Poslední články autora