Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V transu bubnů...

7. 08. 2017 23:44:52
Když bylo Jasmíně osmnáct, odebrali se celá rodina neprodleně i většina čechů na západ, konkrétně do Paříže. Paříží křižovaly autousy československé, polské, východoněmecké. Objevovali takřka Ameriku, tak neuvěřitelné vše bylo...

Možná měli i nějaký haptický deficit, sahali na památky, výlohy, zboží, žebračku, nasávali vůně a chovali se snad také bláhově... Svět, tedy jejich střední Evropa se dávala zase do pohybu, poprvé od druhé světové vojny, pili a pili svobodu právě propuknuvší a možná srovnatelnou. Jas tedy pila svobodu i dospělost zároveň. Zase odjížděly tanky a nastala všeobecná euforie. Zároveň rodině na cestu vnutila svého přítele.

Pluli svorně turisté východu Seinou na parníku, prolezli kde který chrám, nalili do sebe a na sebe všechno "z dovozu" a na mostě se zaparkovali na dvě a půl hodiny. Na oživlé řece korzovali cestovatelé a bubnovali tam v kruhu černoši. Byli očividně v transu, studenti a tuláci s nimi.Tuzexové paběrky byly v té dálce obzvláště směšný...

Seděli tam v kruhu, každý večer, tři anebo čtyři, občas pět a monotónní údery se nesly po proudu i proti proudu. Jas si vzpomněla na mučitele hudby, Ričrda, který v nich pohřbil každou činorodost svými přednáškami o naprostém hudebním diletantismu, sám se ovšem při hodině hudebně neprojevil nikdy, jen vykládal nasucho, tvrdilo se o něm, že má jakousi kapelu. Byl však viděn na technopárty, kde syntetické a rytmické pasáže navozovaly podobný trans, podobný až totožný tomuto černošskému. O přehrávkách na piano jí přerušil a chtěl, aby zahrála "prší prší", nebot ́, víc jak tvrdil, učitelka stejně nepotřebuje. Jas doufala, že ho brzy vymění, jelikož měl, jak sám pravil, na víc.

Uondáni u oblouku vítězství potkali Chiraca s ochrankou a také Luke Perryho, náhodného serfaře z USA. Kolem každého houf obdivovatelů...

Pařížští šamani však na potlesk nečekali, zcela barbarsky seděli zeširoka a nekontrolovatelně a nešlo se od nich zkrátka jen tak odtrhnout. Sestřenka Malvína zatím zkoušela kdesi v Čechách holotropní dýchání. Koukali s otevřenou pusou, Jas sice znala Kubánce a jejich proslulé kožené pomeranče, vědělo se o nich, že polévku zajídají makovými buchtami v závodní jídelně závodu Tiba, ale takhle tedy nebubnovali ani náhodou! Trans navozovala spíše televize...

Systém je řeka, řeka strhávající tě do neznámých a často nechtěných vod.

Doopravdy uviděla konečně i Monu Lisu, také měla tak rozpuštěné vlasy, babička jí vždy říkávala, "Ty jsi Rozára a Móna Líza," nikdy si nebyla jistá, jak je to myšleno, zda to je dobře či nikoliv, ale že tam stálo tolika Japonců, před vitrínkou ze skla a ochranka navrch, usoudila na variantu pozitivní a vlasy odmítala i nadále spínat.

Černoši magičtí uváděli všechny v trans, bicí dokáží mnohé, prý rytmus rychlejší tepu srdce člověka stimuluje, pomalejší naopak zpomaluje a uklidňuje. Přes den běhali s deštníky na hlavách a prodávali pod Eiffelovkou pohledy, večer vybubnovávali, pravdou bylo, že nepotkali jediného potkana, zřemě suplovali trochu u Seiny Krysaře.

Futurismus, Champs- Elysses, Monmartre a kulturní šok, z něhož nebylo zkrátka důstojného úniku, rovnal se snad jedině babiččině nadšení z prvního frit ́áku. Přítel komentoval ceny všeho, no ano, vše bylo poněkud vesmírné. Byli civilizováni a socializováni a frustrováni.

S muzikály se roztrh sice pytel, ale se školou jezdili spíše na operu. Ričrd nakonec odešel za lepším, určitě mohl učit jakýkoliv předmět, nebot ́na hudbu ho byla vyložená škoda. Acid house navozoval těžko definovatelný pocit odosobnění, izolace a rozteče.

Mnozí na mostě tančili, bylo po oponě železný a Rusové vylézali na Debrnném ze zemljanek, aby po dvaadvaceti letech okopace zahlédli rodný východ solnyška. Matka pak měsíc poslouchala Piaf, otec kouřil doutníky a Jas začala konečně svobodně bez přítele a zcela živelně a diletantsky zpívat a hrát na housle v kapele.

Autor: Dita Jarošová | pondělí 7.8.2017 23:44 | karma článku: 9.92 | přečteno: 288x

Další články blogera

Dita Jarošová

Říjen v sametu...

Letošní podzim se stal samet doslova hitem, a je vskutku proč! Tak předně- na dotekově vrcholně příjemný a nositelný, nemluvě o nadčasovosti, i baroko na něho pělo ódy. Neptejte se mne na barvy, asi všechny jsou krásné...

19.10.2017 v 21:37 | Karma článku: 8.88 | Přečteno: 118 | Diskuse

Dita Jarošová

Bekovky

Něco vám povím, v retru jsme u padesátek, frčí totiž čepice zvané bekovky. Ani nevím proč, ale doufám, že to nebude s retrem tak horké a schůzovitost a bujarost oněch let budovatelství vyfičí. Aneb synům rvu furt kšiltovky!!!

15.10.2017 v 13:21 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 293 | Diskuse

Dita Jarošová

Blog převeselý

Tak zvesela do víkendu... Když člověk nemůže zrovna cestovat, může tedy psát! Počasí na draka, a to tak moc, že jsme pouze zkontrolovali technický stav polétavce, zatížení a necháme to zítřku.

7.10.2017 v 19:10 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 1261 | Diskuse

Dita Jarošová

Sonáta pro žirafy...

Děda s dětmi pozoroval, jak drobné mince přistávají ve výběhu krokodýlů a poučoval, že tohle se opravdu nedělá. Vlastně měl co dělat, aby po klukovi neskočil. Pokračovali do galerie Zdeňka Buriana, kde se více rozhovořil...

30.9.2017 v 18:50 | Karma článku: 15.16 | Přečteno: 185 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Vojtěch Fišera

V rukojeti

Aarskogův-Scottův syndrom je vzácné onemocnění, u kterého dochází k narušení vývoje některých částí lidského těla. třeba abnormální vzhled, oči daleko od sebe, divný nos,krátký krk, malý vzrůst, vlastně to ani nesouvisí s článkem.

22.10.2017 v 11:07 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 115 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Rolling Stones a jejich cesta ke hvězdám v obraze

Pětice kluků tvořící legendární Rolling Stones začínala tak, jako mnoho jiných kapel 60. let. Přesto se velmi rychle ukázalo, že právě oni se od většiny něčím odlišují.

22.10.2017 v 8:01 | Karma článku: 7.04 | Přečteno: 112 | Diskuse

Liběna Hachová

Obyčejný příběh jedné rodiny XVII.

Nezapomínejte, že málokdy a máloco je doopravdy tak, jak to na první pohled vypadá. A pak - každý má svou pravdu.

21.10.2017 v 19:00 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 322 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Čest a sláva Rudé armádě

aneb urban sketcherovo mlhavé sobotní ráno nad Prahou. Zdá se, že podzim už začíná být melancholický.

21.10.2017 v 16:46 | Karma článku: 12.94 | Přečteno: 547 | Diskuse

Jan Řeháček

Představte si, představte si, co jsem vhodil do urny

Malá předvolební variace na klasické téma známé semaforské dvojice Suchý - Šlitr. Na mysli mám samozřejmě urnu volební. Ale možná se mi to jen zdálo. Pane vrchní, dvakrát točenou vládu do skla.

21.10.2017 v 9:09 | Karma článku: 19.02 | Přečteno: 413 | Diskuse
Počet článků 230 Celková karma 12.07 Průměrná čtenost 328

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.