Recenze knihy Jiří Řezník- Kdy opravdu zemřel Jan Masaryk

Čirou náhodou jsem se dozvěděla o podivuhodném spisu o osobnosti tak proslulé, kterou byl bezesporu Jan Masaryk. Science fiction, bylo mi řečeno, to mne zarazilo a přinutilo sehnat od vydavatelství Bondy jeden výtisk. Bony a klid  

napadlo mi při přečtení komentářů prvních stránek. Z textu na mne zcela nejapně vyskočila jména novodobých politiků. A to- kupodivu překvapivá dehonestace pana Schwarzenberga a Michala Žantovského, kteří měli údajně podle pana Řezníka letět do Izraele pátrat po tajemné rozmazané fotce pěti mužů, a tímto letem způsobit kolem roku 2012 významnou peněžní ztrátu českému státu, což s ohledem dnešní finanční situace vytunelované ČR se může jevit až úsměvné. Dnešní doba plná střetu a skřetů zájmu.

Text se dále hemží podivnou sítí izraelských organizací a jmen připomínajícím strukturou mafiánskou chobotnici.

Důvod návštěvy ministra zahraničí byl ale skutečně diplomatický a nikoliv výzvědný, jak tvrdí tato kniha. TGM byl opravdu obhájcem sionismu, což plně potvrzuje případ v Polné. Obecně lze tvrdit, že Masarykové měli v krvi touhu a obhajobu pravdy /případ Královédvorských rukopisů/

Jan Masaryk jak víme, zemřel za zvláštních okolností poté, co nepokrytě oznámil, že bude emigrovat.

Vypadl náhodou oknem, tak jako mnoho odpůrců či zlehčovačů rudého režimu, je také všeobecně známo, že například Josef Škvorecký napsal před svou emigrací do Kanady esej "Než vypadnu náhodou z okna..." Byla to totiž jedna z vysoce účinných a nechvalně proslulých metod Stb.

Z knihy Milady Horákové se dozvídáme, že Jan Masaryk prohlásil: " Jel jsem do Ruska jako ministr, vracím se jako vazal..."

Domnívám se, že měl však na mysli emigraci do země, kde měl jisté zázemí, přátele, věhlas, jméno, a to do Velké Británie, kde žil více jak 10 let . Ale určitě ne do Izraele, jak sám sobě přesvědčivě v publikaci tvrdí pan Řezník. Ještě v Americe byl známý, měl tam také své příbuzné.

V Americe měl Masaryk mladší navíc tehdy velkou podporu, v osobě rodinné přítelkyně, naší celosvětově přední pěvkyně Jarmily Novotné, kterou často doprovázel na klavír a natočil s ní několik nahrávek. Ta by jistě k osudu velikána nebyla lhostejná, znala se  i s tehdejším americkým prezidentem a často hovořila do vysílání Voice America. V roce 1939 byla i na stokorunové bankovce , existují návrhy jejího portrétu, obdobně jako svého času Emma Destinnová. 

Považuji to za zásadní otázku tohoto rozporuplného materiálu. Proč by chtěl Jan emigrovat právě tam, do Svaté země, do kibucu? Měl jistě řadu jiných, snadnějších možností. Sám o sobě tvrdil, že je protestant: Při cestě do Ameriky úředně do kolonky opakovaně k zoufalé úřednici prohlásil, že je rasy lidské a náboženstvím protestant.

Je možné, aby na podzim svého života Jan Masaryk konvertoval k judaismu? Nezdá se mi to pravděpodobné. Připravoval se nějak na tuto možnost? 

On, Masaryk mladší, který byl znám svým kuchařským uměním a tím, že zásadně nedodržoval košer stravu...?

Jan Masaryk nevařil ani nejedl speciální vhodnou stravu, protože například ministru Bohumilu Laušmanovi připravil roku 1940 k večeři hovězí žebro, knedlík a koprovou omáčku. 

Co by donutilo mladého Masaryka, nositele celosvětově proslulého jména lhát o svém životě, skrývat se daleko léta pod falešnou identitou, nebýt hrdý na rodové jméno a svůj dosavadní politický úspěch? Co by ho donutilo zapomenout na svou víru, jméno, zemi, pro co by vlastně tedy ještě žil? Napsal tedy v tomto ústraní nějaké důležité a zásadní spisy? Ne.

Jeho otec měl na počest v Izraeli Les Masaryka, avšak jeho solidarita s židovským národem byla vnitřním nastavením, jeho vlastní humanita. Také si všiml již narůstajícího antisemitismu, knihu válečného zločince Hitlera Mein Kampf přečetl celkem třikrát a varoval před jeho osobou těsně před svou smrtí ...

Šedivé  rozmazané fotky, šalamounsky černobílé, šedé kvality bez ostrosti neukazují v podstatě nic fenomenálně skandálního, člověk je při pohledu pouze v rozpacích. Vyučuje pan Řezník vědecky anebo se spíše zaměřil na vyhledávaný obor fantastické literatury?  

Patří snad pan Řezník k oněm tučňákům, kteří vyznávají odlišný druh lidské historie a jsou překvapivě přítomni například na youtube v dokumentu o Chrámu Petra v Jordánsku ?

Byl prý teleportován do Izraele i Rudolf Slánský, (nedávno nalezené obsáhlé materiály k jeho procesu kniha předchází) který se usmívá na inkriminované  fotografii vedle Jana Masaryka ve vysoce pokročilém věku (zhruba věku našeho prezidenta). Mám nejméně jednu otázku i zde: Proč ovšem neemigrovala společně s těmito nepohodlnými politickými osobami  na blízký východ rovněž garnituře stejně nepohodlná  Milada Horáková, kterou Jan Masaryk  osobně znal? Proč jí neopatřili také nějakou tu dvojnici? 

Měl Jan Masaryk dvojníka?  Nevím, co by tedy přimělo jeho dvojníka vydávat se za něho, když věděl, či by musel předpokládat, že to je hypoteticky nebezpečné, přece by se pídil po důvodu svého nasazení do takovéto role. Jistě by dvojník nespáchal sebevraždu, takže přece jenom nám z knihy může být alespoň jasnější, že šlo o skutečnou vraždu. Anebo vydírali nějakého zločince?

Ani veškeré vědomostní soutěže na světě nám nevysvětlí, proč Jan Masaryk prostě nesbalil své věci a neodjel zkrátka na letiště, když to měl tak jako tak v úmyslu. Řekl stručnou pravdu a to zřejmě znepokojilo vládnoucí kabinet v Kremlu. Obzvláště těsně po únorovém puči shledával, že bude lépe stát opustit. Proč velcí muži skáčou z oken, když mohou důstojně odletět letadlem?

Pan Řezník dále pejorativně píše, že Masarykův skok z okna byl sokolský a do nekonečna s oblibou rozebírá při rekonstrukci činu údajné dvojníkovy sebevraždy tyršovo názvosloví, což je pro humanistu zcela nepochopitelné... Řada přídavných jmen je vyloženě nechutná- vyvrácený Masaryk, anebo spojení letěl sešupem dolů mi připadá nevhodné historika či vůbec intelektuála. Kapitoly nazvané Jak skáče a jak přistává Sokol v naruby obráceném pyžamu jsou morbidní. 

Jan Masaryk ve shodě s Václavem Havlem neuměl lhát, snad byl i proto někdy prostořeký. Řekl na rovinu, že to tady balí. Byl si vědom totalitní problematiky v souvislosti se svým založením. Řekl do vysílání rádia Svobodná Evropa napříkladI I toto: "18. září 1943 Totalitární stát ještě chvíli pojede, ale velmi šejdrem a určitě do škarpy. Na alibi je pozdě. Hlavy vzhůru a dobrou noc!" 

V knize najdeme také vysvětlení vyšetřování záhady významného politika dvacátého století z hlediska sexuologického, připomíná mi to, jako když se nynější politická vrcholná reprezentace- náplavka zabývá věštbou z křištálové koule. Pan autor má širokou škálu nadpřirozených důkazů, přitom pravda je většinou prostá jako facka. Rádoby vědecky zkoumá,  pitvá Jana Masaryka až do morku kostí a myšlenek. Jak může vůbec pan Řezník tušit, co se odehrávalo v hlavě mladšího Masaryka? 

Asi ví proč, zřejmě chce odvrhnout od zločinů očistit zvrhlou garnituru KSČ. V dílčím závěru se dokonce dozvíme, jak nejmenovaný vyšetřovatel říká, že z oken házejí české občany Američané, jak to údajně udělali s Janem Masarykem... Možná myslí dokonce ty stejné, jež nám přivezli zlotřilou a zpovykanou mandelinku bramborovou uskladněnou v lahvích od Coca-coly.

Domnívám se, že autor záměrně poškodil řady historiků, politiků, vyšetřovatelů, Židovské obce, Čechomeričany, veřejnost a celou společnost, i příbuzné zde zmíněných osob. Je mi líto, že takové informace se dozvídají nejen jeho studenti, kteří mají být vyškoleni pro další předávání důležitých poznatků.