Doba postartická, automatizace umění?

Pakliže některé děti chodí rády do školy, činí tak kvůli výchovám- například se těší na tělocvik, jiní na výtvarnou výchovu, další na hudebku, Jistě, umělá inteligence již nyní napíše román, namaluje dílo, zkomponuje operu. Proč 

by se měl tedy mrhat čas na výchovy, když budoucnost nám jasně říká, že nastává doba postumělecká, že? Reaguji tak na návrh směstnat výchovy v školách do jednoho balíku, učinit z nich nedůležité odvětví. Zkomprimovat je a očesat. Odlidštit.

Třeba protože umělé výtvory nemají duši? Protože jsou statické, nelidské, vykonstruované, bez emocí a takzvaně zápachu?

Možná, že jsou hospodárné, moderní, vyretušované, líbivé. Jsou však rovněž naprosto sterilní. (banální) Jsou laciné ze všech úhlů pohledu.

Tvoří pouhý balast a záměnu, stávají se tedy sériově vyráběným kýčem. Zatímco umělec si musí odžít bolest, strast, lásku, aby pak z hloubi srdce vytvořil opravdové umělecké dílo, náhodný generátor slov či vět sestrojí pseudoromán. Ničím nepodložený, slátaný a bolavý, takové obdobné dílo to nakonec je jako  Frankenstein. Ano, jasně, bude "to" umění, kdo má dnes čas na výstavy nebo autorská čtení? Ovšem, tato laciná náhražka nikoho nezarmoutí, ale ani nenadchne. Kam se bude vyvíjet? Podle nálady lidstva? Bude na to nějaký prognostický ústav?

Nyní stávkují filosofické fakulty kvůli výdělkům, často jsou právě absolventi filosofických fakult učiteli výchov, může s jednat o shodu náhod, anebo to nějak souvisí? Nedávné výročí tragického skonu našeho největšího filosofa Jana Patočky, který dával do popředí člověka a péči o duši mi napovídá, že o duši se pečuje především uměleckým zážitkem, ať výtvarným, hudebním, divadelním.   

Také samozřejmě tím, že skutečné  umění má sílu a moc rozpoutávat revoluce (Marseilasa, Ktož sú boží bojovníci...), tak máme očekávat, že lidé půjdou za uměním ze strojku? Ne, to jistě vůbec ne. Takové nebezpečí nám nyní již nebude hrozit, děti se časem ohlupí a budou dle hesla "Co oči nevidí srdce nebolí" ošizeny o skutečné emoce. Zůstane jakási pachuť tutti frutti, líbivá a prázdná.

Samozřejmě tím budou jakékoliv nežádoucí projevy vybočující z normálu zažehnány, nestane se, že by se lidé chytli za srdce a chtěli například dílo umělé inteligence následovat na rockový festival, že by si snad junioři dávali nad postel plakáty takovýchto robotů...

Dítě se identifikuje s kulturou, zajímá ho, co je mu blízké. Při hodinách výchov na ně přitom dýchne dotek lidství, tedy humanity, na rozdíl třeba od fyziky a matematiky. Nemohly by se tedy zkomprimovat tyto dvě odvětví, anebo biologie s chemií?  Jsem rozhodně proti ztrátě humanity v našich školách a proti jakékoliv automatizaci umění.