Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Byt s šermířkou... /povídka/

30. 08. 2017 21:30:36
Beata Stainerová byla na vážkách. Chtěla studovat a cestovat. Rekapitulovala svá minulá rozhodnutí, měla nakonec možnosti výběru a její sportovní povaha velela stálou odvahu bez přílišného zdržování. Byla ale jinak spíš jitřenka.

"Na nebi šroubovice dne, mnou uchopená a tak nehybná".

Spíš Jitřenka než Večernice....Beáta se převlékala na lavičce a myslela zase na Davida. Když si zavazovala boty, prameny jejích tmavých vlasů se jí přiskříply do uzlíku tkaničky. Vlasy si pro jistotu tedy sepla a nasadila sítku. Měla o něho velký strach, protože prý ho pár týdnů pronásleduje nějaký muž, vídá ho v patách snad každý den. Někdy, když se vracívá ze hraní, ho potkává. Tloukl zrovna po večerech bubny s jazz bandem. Jan Vazal, co hrál na piáno s Jarmilou byl totiž shodou okolností nalezen pod okny vily, u východního křídla.

Šla nakoupit zákusky na svou oslavu narozenin a vzala s sebou bratra Radima, vybral si zase ten citronový šumák, kupovala je celá ulice, tak oblíbené a dostupné byly. Taky krabici bombonů, protože dům se vždy jen hemžil dětmi...

Pokusí se ji dnes konečně políbit, anebo bude zas tak nesmělý?!

Její soupeř Karel byl nekompromisní a jeho výpady na ni udělaly sice dojem, ale nemohla se stejně plně soustředit, když si uvědomila, že jim taky ještě ke všemu Giu řekl, že je zřejmě obsadí, včera měl řeč k partě, právě když byli na výšlapu na Zvičině. Jeho žena odjela do Tater na zotavenou, pan továrník byl k zaměstnancům neobyčejně pozorný. Vrtěli na ta slova nevěřícně hlavou až v tom teple dostali chut ́na pivo, které bylo lehce k mání v blízké výletní restauraci.

Otec si to se zájmem od kluků vyslechl a pak odešel rozrušeně hrát karty k Alanovům, kde se svítilo nad vchodem. Prošel parkem kolem pávů až do vily. Musel se vrátit dost pozdě, protože ráno byl celý jako rozlámaný a stěžoval si na úpornou bolest hlavy.

Karel se právě rozcvičoval s fleretem, zkušeným pohybem si dotáhl kord. Dlouze na ni hleděl. Bea měla povznesenou narozeninovou náladu. "Pozvala jsem i Davida." prohlásila náhle po první čtvrthodince. "Toho drzýho páska?" "Snad by ses nezlobil a nežárlil pane doktore?" Škádlila ho uštěpačně a ustupovala proti jeho výpadům po trávníku. Chtěla mu to všechno říct, svěřit i své obavy, ale jak tak couvala, ztratila v tom okamžení rovnováhu a podklouzla. "To vážně nemám zapotřebíí..." Karel mávl na prázdno a špička jeho kordu se instinktivně zastavila a propíchla bílý dívčí krk přímo v dolíku nad klíční kostí.

Od Zvičiny se zrána hrnuly tanky s ohlušujícím rachotem a ty úplně první byly polské. Vlajky rozhodně nikdo nevěšel, spíše ramena a ulice byla najednou plná chaosu. Byl to bojový, velmi prašný a zadýmaný den.

Karel sice jako zubní lékař věděl, co způsobil, ale byl přece jenom v šoku. Chroptěla. Rychle se pokusil zastavit krev, zavolal přes plot na přítele Jana a jeli do nemocnice. Byl celý rozklepaný a koktal. Chroptěla. Cestou míjeli šokované obyvatelstvo, které se jim pletlo pod koly. Málem ji přece zabil.

Byli na kordy, David s Karlem. Stalo se snad však příliš mnoho, mnoho na jedno léto. Rodina Stainerových odvezla začátkem školního roku Beátku z nemocnice na revers a až poté odjeli s pátou kolonou směrem do Rakouska. Málem to nepřežila a ještě po letech v Americe se jí mimochodem někdo ptával na drobnou jizvu, kterou si zrovna nestačila skrýt přívěskem či šátkem.

Občas se taky nemohla v noci nadechnout, vlastně zpočátku skoro pořád...Na Karla nezanevřela, ale ty noci byly urputné. Raději skoro seděla, zrovna jak nějaká šlechtična. Bála se také spánku a vodorovné polohy. Málem tam zemřela.

Karel po roce obdržel za vzornou reprezentaci v tenisu zdarma pobyt V Moskvě. V SSSR se seznámil s Katkou, která tam byla rovněž jako jubilantka. Po společně strávené výherní rekreaci následoval společný život s jistotami a mantinelem.

David za velmi podivných okolností utonul v řece, místní noviny o tom zveřejnily jen krátký článek v rohu novin. Do novin byla zabalena gramofonová deska s Waldemarem Matuškou s osobním věnováním "Krásné Beatě", kterou opatrně vyndal pan Stainer z balíku ve Vídni.

Pan Alan se vydal na služební cestu do Švýcarska a už se nevrátil, ačkoliv jeho znárodněné šumáky se ještě asi měsíc rozprodávaly a tehdejší děti na ně stále po letech vzpomínaly a srovnávaly s jinými šumivými produkty v proběhlém čase...

Autor: Dita Jarošová | středa 30.8.2017 21:30 | karma článku: 11.58 | přečteno: 227x

Další články blogera

Dita Jarošová

Odjezd do Anglie... /povídka/

"Lidé jsou single mimo jiné i proto, že nemají v dnešním světě dostatek osobního prostoru a volna, čili vedle zaměstnání a povinné sebeobsluhy a existence jim prakticky nezbývá čas samostatně přemýšlet. Chtějí na něco zapomenout?"

25.11.2017 v 11:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 | Diskuse

Dita Jarošová

Dopis netečným...

Nehrajte mrtvé brouky! O nás a bez nás se jistě odehrávají všemožné každodnové bitvy. Zároven zbývá spousta věcí, které ovlivnit smíme, některé dokonce musíme! Snažme se přijít věcem na kloub.

20.11.2017 v 11:43 | Karma článku: 10.66 | Přečteno: 227 | Diskuse

Dita Jarošová

Sranda a láska ať zvítězí nad lží a nenávistí!

Když je jednomu či kolektivu nejhůře, uchýlí se k humoru. Máme v tom vybudovanou tradici, Hašek, Šabach, Škvorecký, Voskovec s Werichem, Suchý se Šlitrem, Svěrák s Uhlířem jsou jen pouhou namátkou výčtu české legrace.

19.11.2017 v 11:14 | Karma článku: 15.35 | Přečteno: 511 | Diskuse

Dita Jarošová

Ticho- nabíjí...!

"Fa silencio intorno a te se vuoi udir cantare l' anima tua" A. Graft, " Budˇ zticha, pokud chceš slyšet, jak tvá duše zpívá..." Kdysi jsem jezdívala s dětmi a přáteli na jednu zajímavou usedlost v Českém ráji.

12.11.2017 v 21:34 | Karma článku: 12.06 | Přečteno: 270 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jaroslav Herda

Váben světlem

Prachsakulentskejch milión komárů a brundibárů a všech chytráků, co vymysleli tenhleten perex! A tisíc láter a šilišperů!

25.11.2017 v 11:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 6 | Diskuse

Dita Jarošová

Odjezd do Anglie... /povídka/

"Lidé jsou single mimo jiné i proto, že nemají v dnešním světě dostatek osobního prostoru a volna, čili vedle zaměstnání a povinné sebeobsluhy a existence jim prakticky nezbývá čas samostatně přemýšlet. Chtějí na něco zapomenout?"

25.11.2017 v 11:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 | Diskuse

Jonáš Jenšovský

Agentura pro mytologické záskoky 1/2

I bohové, démoni a další bytosti mají svoje denní starosti...a když občas udělají pěknou botu, musí někdy zasáhnout Agentura:-)

25.11.2017 v 10:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 42 | Diskuse

Iva Marková

Anežka a Jan

Anežka a Honzík, mladí manželé, jsou spolu pět let - skromní a nenároční, šťastní sami se sebou i s ostatními kolem sebe. Postavili si domek, dva malí caparti kolem nich...

25.11.2017 v 0:43 | Karma článku: 7.92 | Přečteno: 254 | Diskuse

Daniel Tomáš

Pravda bolí

Tak třeba já osobně jsem zastáncem a tradičním uživatelem lži. Nač si kazit život zbytečnou a hloupou pravdou, když si můžeme všechno tak krásně nalhávat a užívat pohody?

24.11.2017 v 8:49 | Karma článku: 22.74 | Přečteno: 1513 | Diskuse
Počet článků 238 Celková karma 13.06 Průměrná čtenost 330

Jsem žena, pedagog, hudebník, nadšenec neboli optimista a rodič... "Hudba je nejkrásnější jazyk" Jan Werich

"Jsem, kdo jsem"

Chtěla bych zde podpořit všeobecné vnímání života kol kolem a inspirovat svými nápady... Jak se zdá, tepe to tu celkem slušně!

http://www.ditka-peté.webnode.cz

Seznam rubrik

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.