Vašku! Rudolfe! Milado! Řekni kde ty kytky jsou...

Kromě řízených veselic, kterých nás čeká požehnaně, například v postřižinském pivním ráji, zde ještě máme akce alternativní, do jisté míry živelné, ale o to více srdečné...

Pasivnímu sledování akcí "na klíč", pro vděčné obyvatelstvo slavící až po práci legraci, nám dnes konkurují akce zvané jednoduše- demonstrace. 

Osobně se domnívám, že zatím nenastala taková skutečnost, aby se tyto občansky-mobilizační akce nekonaly. U nás v kraji zítra jedna taková bude, proti bezčasí ve společnosti. Tyto chvíle veřejnost čelí občanské ignoraci a lhostejnosti, která má několik příčin. Proto myslím, že by se měli lidé více setkávat, a brát je  jako příležitost k občanské soudržnosti lidí a občanů, kteří si navzájem důvěřují. Seznámení se s bližními. 

Vnímání lidí naladěných na stejnou vlnu působí jako tolik potřebný duševní balzám! Občanská bdělost by měla být obzvláště dnes na místě!

Velký dojem na mne udělala skvělá fotka Jana Svěráka od Boba Walkera, na níž oscarový režisér stojí pod svatým Václavem. V tom je opravdová síla!  

Akce se podobají "stavu reaktoru veřejnosti" , jakési citivosti prostředí, co ještě je možno unést, tolerovat a co již nikoliv... Společnost zareagovala s velkým nasazením na činnost studentů, kteří jsou vždy jakýmsi barometrem ovzduší a situace navenek. Patří jim náš dík!

Kultura nezůstává pozadu, režiséři jsou středem zájmu, at´ již píší veřejné dopisy, píšou petice, protestují, ba i umírají... R.I.P. Miloš Forman!

Měli bychom zavírat pomyslná vrátka, neotupět, vzpomínat na ty, které naše dnešní svoboda stála život, zdraví, kariéru, majetky apod... Festivaly lidství by se dalo také říci. Nejvíce ze všeho za nás mluví činy, proto je tak velmi důležité setkávat se face to face, z očí do očí, dodat si tak všeobecně sílu a naději, zkrátka shromažd´ovat se... Vivat!