Jako kašna bez vody ...

Teploměr dostál svému jménu a vyšplhal se k tropickým hodnotám a já pozorovala kašnu, ke které lidé upínali svůj zájem při hudebním festivalu. Byla bez vody, což nebránilo, aby se u ní tísnily davy.

Jakoby čekali na zázrak, na to, že "Krakonoš spustí vodu" jak známe z nedalekého Adršpachu. Nepustil, voda netečiot! Chladivý mramor i tak lákal dál.

Karel Poláček: "Svět se převrátil. Dnešní člověk si stojí dobře. Těžiště se přesunulo z hlavy do nohou. Za mých časů bylo těžiště v hlavě. My byli slabí na nohy. Milovali jsme literaturu, holili jsmese zřídka a nosili černé kravaty, byli jsme anarchisti a národní socialisté. Byli jsme pour l´artisté. Četli jsme Moderní revui. Zúčastnili jsme se demonstrací a byli zavřeni."

Voda chyběla, a přesto tam předlouho stáli a postávali lidé na bolavých nohou, protože věřili, že takový technický zázrak jménem kašna rozezurčí zpěvavě náměstí a oni, že se svlaží a osvěží. Postupně docházeli k poznání, že jejich postávání okolo je jaksi marné, tady tedy, že jim pšenka nepokvete. Jedni odešli a přišli druzí, že jako zřejmě Ti první něco přehlédli, nějaké tlačítko, či ďotykovou buňku na mávnutí...

Je enormní sucho, a tak se snad vodou i šetří, není mi známo, zda jsou v tomto ohledu nějaká opatření, mě situace inspirovala k napsání tohoto zamyšlení...

Tak lidé kolikrát upínají svůj zrak a naděje falešným směrem, tam, kde má téci voda či tryskat pramen poznání se nic neděje a oni přesto čekají pokorně dále... Anebo mají fatu morganu a uvěří, že písek je voda a v zoufalství ho za vodu zamění.

Čekali na učiněný zázrak zbytečně. A přitom- kašna dostála svému názvu. Fontána Rukopisy se totiž nazývá. Je totiž takového netradičního vzezření- nemá žádnou poctivou záchytnou nádobu, jak by se na takovouto vodní pamětihodnost slušelo, ale tvoří ji listy knihy, spíše tedy listy dokumentu- Rukopisu Královédvorského. Netryskala, i když směle mohla, příchozí si možná zálibně  početli, a to je obrodilo natolik, že vedrem nezemdleni mohli pokračovat životem či poslechem dále... 

Studny vědění se nám v průběhu času neproměňují,  záleží  tedy z jakého pramenu poznání pijeme a jaké knihy čteme ! A také- zda nám někdo tu "vodu" spustí!